"Kdybych měl na vybranou, nenechal bych tě odejít. Kharys, považuji tě za drahou jako vlastní dceru, doufám, že to víš." Pomyslel si alfa Regan o Kharys, když stála v obývacím pokoji domu smečky Rudého půlměsíce.

Kharys odmítla nabídku jít k sobě domů a sbalit si věci, kromě oblečení na sobě a masky, nebylo nic, co by si Kharys chtěla vzít s sebou.

Kharys nikdy nelnula k materiálním věcem, ty se daly vždy znovu získat, jakákoli forma připoutanosti byla jen slabost.

Kharys připadalo prohlášení alfy Regana ironické, protože se na něj ani neobtěžovala podívat, hnusila si slabost a on právě dokázal, že je jen další slabý muž.

Smrtelníci měli vždy tendenci přesvědčovat sami sebe, že jim nezbývá žádná možnost, když učinili rozhodnutí, které bylo očividně zbabělé,

Raději se utěšovali tímto jednoduchým prohlášením, rozhodli se věřit, že jim nezbývá žádná možnost, protože to byl jediný způsob, jak mohli v klidu spát.

Ale pravda zůstávala, že vždy existovala volba... vždycky, lidé si jen vybírali bezpečnější volbu.

Rozhodnout se nemít na vybranou byla také volba sama o sobě, rozhodnout se obětovat jednoho ze svých pro bezpečnost smečky byla také volba.

Nezáleželo na tom, jak se to člověk snažil osladit, realita byla zřejmá, před alfu Regana byla postavena volba a on si vybral, to bylo vše.

Kharys nechápala, proč se jí alfa Regan cítil povinen ospravedlňovat mantrou "Považuji tě za drahou jako dceru."

To bylo ještě směšnější, alfy vlků byly známé tím, že jsou divoce ochranářské vůči svým štěňatům, raději by zemřely, než aby svá štěňata vystavily nebezpečí.

Kdyby byla Kharys dcerou alfy Regana, nikdy by ji nevydal, ani kdyby to znamenalo riskovat hněv smečky Krvavého vytí,

A jediný důvod, proč ji alfa Regan byl ochoten vydat, byl prostě ten, že Kharys nebyla jeho dcera a nikdy nebude.

Kharys nebyla ten typ, co žije v iluzi, znala realitu své situace, nepotřebovala falešnou útěchu.

"Smečka Rudého půlměsíce bude pro tebe vždy domovem, Kharys." Pomyslel si také beta Nigel o Kharys a Kharys mírně zavrtěla hlavou.

"Ne... není, už ne." Pomyslela si zpět.

Nebyla potřeba dalších slov, loučení by situaci nijak nezmírnilo a tak se Kharys otočila zády k Rudému půlměsíci a zamířila ke dveřím, kde čekal alfa Xandros.

V okamžiku, kdy byla Kharys v jeho dosahu, alfa Xandros ji zvedl do náruče a odnesl ji do auta, jako by Kharys nemohla chodit sama.

Kharys se zatnuly ruce v pěst v reakci na ponížení, že se k ní chovají jako ke slabé a křehké panně před její smečkou, ale Kharys potlačila svůj hněv.

Kharys by se nesnížila na úroveň této smečky Krvavého vytí, dokud bude mít dech.

Půjde s nimi teď jako poslední laskavost Rudému půlměsíci, ale potom Kharys najde způsob, jak sama uniknout, nikdy se nesmíří s tímto osudem... nikdy.

_________________

Kharys se lehce zamračila, když alfa Xandros zvedl okénka auta, aby je utěsnil a zablokoval tak Kharys veškeré únikové cesty.

Auto jelo už hodiny a už se stmívalo,

Auto před chvílí krátce zastavilo a když se okénko na okamžik stáhlo, Kharys využila šance, vyskočila z okénka a dala se na útěk.

Opět ji alfa Xandros docela snadno chytil a dovlekl ji zpět, kopající a zmítající se, a teď seděl s ní v autě a zuřil hněvem.

Kharys si nebyla jistá, na co se alfa Xandros zlobí, opravdu čekal, že s ním tiše půjde do jeho vězení bez protestů?

Jeho pokus o útěk ho tak rozčílil, jako by Kharys neměla dost dobré ospravedlnění.

Ať už je alfa Xandros cokoli, v Kharys' očích je to jen náladový, majetnický, sobecký a krutý bastard a neuleví se jí, dokud nebude od něj co nejdál.

Tento pokus byl impulzivní a jednoduše proto, aby si otestovala reakci alfy Xandra, nicméně až si Kharys jasně naplánuje svůj velký útěk... alfa Xandros a jeho smečka Krvavého vytí nebudou vědět, co je potkalo.

Kharys si lámala hlavu, jak vymyslet plán útěku, a s myslí plnou myšlenek na svou svobodu usnula.

__________________

Alfa Xandros se zahleděl na tvrdohlavou a rozčilující samici, která byla jeho družkou, Kharys Clave, gammu smečky Rudého půlměsíce.

Xandrose překvapilo, že samice může ve smečce dosáhnout takového postavení, ale poté, co zjistil informace o této Kharys Clave,

Xandros se zhrozil, když si uvědomil, že se neliší od samců v jeho smečce, mezi členy její smečky byla známá jako chladná, nemilosrdná a krvežíznivá a pověsti tvrdily, že mnoho zemřelo její rukou, i jen za to, že se na ni špatně podívali.

Říkalo se, že to bylo způsobeno jejím jedinečným darem, Kharys Clave byla Zabiják... malé vlčí děvče se narodilo s tak smrtícím darem po boku nemilosrdného a dominantního vlka.

Xandros zjistil, že i když je tato samice rozčilující, je nesmírně zajímavá. Xandros se nikdy předtím nesetkal s ženou, která by dokázala tak rozvířit jeho zvědavost a emoce, i když se právě setkali.

Nejenže se dvakrát pokusila utéct, ale dokonce se na něj vrhla s úmyslem bojovat, jako by měla skutečnou šanci vyhrát.

Ještě zajímavější byla černá maska, která jí zakrývala obličej a skrývala její vzhled před jeho zrakem, až do této chvíle Xandros stále nevěděl, jak jeho družka vypadá.

Xandros se už dávno vzdal naděje, že najde svou družku, kdo by si pomyslel, že mu Stvořitel dopřeje takovou zajímavou družku?

Malý stříbrný vlk byl násilný a neústupný, její osobnost se nepodobala žádné, kterou kdy viděl, a to Xandrose vzrušovalo způsoby, které si nedokázal představit.

Xandros věděl od okamžiku, kdy ji spatřil, že ji nikdy nemůže nechat jít, a tak pokud to znamenalo odvléct ji kopající a zmítající se od Rudého půlměsíce, pak to Xandros udělá.

Xandros viděl, že je jiná, Kharys Clave nebyla jako ženy, na které byl zvyklý, a Xandros jí byl ochoten dát trochu času, aby se naučila mu důvěřovat.

Ale Kharys byla očividně tvrdohlavá, silná, divoce nezávislá a dominantní a měla sílu a schopnost bojovat za to, co chtěla.

A proto byl Xandros odhodlán přimět tohoto malého stříbrného vlka, aby se mu podřídil, naučí se tak či onak, že mu patří.

Xandros byl už zvyklý hrát si s ohněm, a tak zkrotí Kharys' oheň a bude si užívat každou vteřinu.