Kharys se probudila s prudkým nádechem, ruka jí vystřelila ke krku, divoce kašlala a hltala vzduch plnými doušky.
V krku ji stále pálila bolest po sevření a Kharys by se ani nedivila, kdyby se jí kolem krku objevily červené stopy.
"Probudila se." Známý hlas Alfy Regana doléhal ke Kharys a teprve tehdy si uvědomila, že není sama.
Ležela na gauči v kanceláři Alfy Regana, zatímco na ni zírali všichni vysoce postavení vlci Rudého půlměsíce a Smečky krve a vytí, jako by byla nějaký exemplář.
Kharys podezíravě zamžourala očima a přemýšlela, o čem se to bavili, když byla v bezvědomí, a kolik z toho bylo o ní.
Pohled Kharys se pak upřel na nenávistného Alfu Xandrose, který stál hned vedle ní, jeho oči se na ni také upíraly a v jeho bouřlivých šedých očích se odrážel znepokojivý výraz.
Kharys se nenávistně zamračila, Alfa Xandros ji škrtil, dokud neupadla do bezvědomí, jak mohl mít právo projevovat znepokojení nad zraněním, které jí způsobil?
"Co se to tu děje?" pomyslela si Kharys k Alfovi Reganovi, když odvrátila pohled od Alfy Xandrose.
Alfa Regan se vyhnul pohledu Kharys a Kharys už tušila, že se jí nebude líbit to, co se chystá slyšet.
"Dnes pojedeš s Alfou Xandrosem do Smečky krve a vytí, už bylo rozhodnuto a dohodnuto." Prohlásil Alfa Regan a Kharys na něj zírala tupě, jako by mu narostla další hlava.
Kharys jednou zamrkala a pak znovu, ale stále si nebyla jistá, jestli správně pochopila slova Alfy Regana, nebo je vůbec slyšela.
Ona má jet s Alfou Xandrosem kam?! A už bylo rozhodnuto a dohodnuto, aniž by se někdo nejprve zeptal na její názor nebo souhlas?!
Kharys zavrtěla hlavou, odmítala uvěřit, že Alfa Regan právě pronesl takové nerozumné prohlášení.
"Ty si ze mě děláš srandu," pomyslela si Kharys k Alfovi Reganovi a srdce jí vzplálo hněvem, když se Alfa Regan odvážil zavrtět hlavou, aby ukázal, že myslel každé slovo, které řekl.
Vlci Smečky krve a vytí, včetně Alfy Xandrose, sledovali Alfu Regana a Kharys, s největší pravděpodobností ohromeni tím, že mluví jen Alfa Regan a Kharys nevydala ani hlásku.
Nechápali, že Kharysina strana rozhovoru probíhá prostřednictvím mysli smečky.
"Alfa Xandros je tvůj druh, Kharys, nemůžeme tě od něj držet dál." Pomyslel si Alfa Regan na svou obranu.
Kharys nevěřícně zavrtěla hlavou, prohlášení Alfy Regana o "držení ji" ji ještě víc rozzuřilo.
Nebyla to žádná kus masa, který by si mohli nechat nebo dát, Alfa nebo ne, neměli právo rozhodovat o jejím osudu bez jejího souhlasu.
Byl to její vlastní život a Kharys si sama mohla rozhodnout, jak ho chce žít, nikdo jiný neměl právo za ni rozhodovat a Kharys neměla v úmyslu se stěhovat do Smečky krve a vytí.
"Chceš po mně, abych se vzdala všeho, na čem jsem tak tvrdě pracovala, a prostě odešla?! Po všem, co jsem pro Rudý půlměsíc udělala?! Dala jsem této smečce všechno! Krvácela jsem pro tuto smečku!" Zařvala Kharys zuřivě prostřednictvím mysli, oči jí vzplály hněvem.
"Znám tvou loajalitu, Kharys, ale tohle je Smečka krve a vytí! Tohle je Démon Alfa! Rudý půlměsíc si nemůže dovolit ho urazit a zadržovat jeho družku je urážka!"
"V této smečce jsou stovky životů, musím myslet na své lidi jako první. Nemůžu tě ochránit, tohle je oběť, kterou musíš udělat!" Trval na svém Alfa Regan.
Bylo jasné, že Alfa Rudého půlměsíce nebyl situací o nic víc potěšen než Kharys, ale nedalo se nic dělat.
Smečka Rudého půlměsíce neměla proti Smečce krve a vytí šanci, i kdyby jich bylo třikrát tolik, a Kharys to věděla.
Kharys také věděla, jaká smečka je Smečka krve a vytí, vždycky dostali, co chtěli, nebo zabíjeli, dokud to nedostali.
Jejich druh bezohlednosti nebyl pro někoho jako Kharys cizí a Kharys by dokonce byla ochotná porovnat si poznámky, za boží milosti.
Ale přinejmenším Kharys měla zásady, zatímco Smečka krve a vytí neměla žádné morální omezení ani limity.
Zatímco Kharys zabíjela pro spravedlnost a nikdy neublížila bez provokace, Smečka krve a vytí zabíjela pro potěšení a jen tak pro nic za nic.
A co bylo horší, jejich zákony byly naprosto archaické a staromódní, smečka, která neměla žádný ohled na ženy, bylo to jako žít ve vězeňském dvoře uvnitř jiného vězeňského dvora.
Kharys nemohla takový život žít, prostě se nemohla snížit na takovou úroveň, ale měla vůbec na výběr?
"Aliance? Co s ní?" Pomyslela si Kharys k Alfovi Reganovi.
"Pamatuješ si, jak jsi říkala, že Smečka krve a vytí bude chtít něco na oplátku? No, chtěli. Chtěli tebe..." Pomyslel si zpět Alfa Regan.
Kharys to ani nepřekvapilo, Alfa Regan už dal jasně najevo, že má v úmyslu uzavřít alianci, dát Kharys pryč byla malá oběť na jeho cestě výměnou za ochranu Smečky krve a vytí.
A ať se Kharys snažila sebevíc, nedokázala se přinutit, aby mu to vyčítala, ale to neznamenalo, že mu tuto zradu odpustí.
"Rudý půlměsíc obětoval svého nejsilnějšího bojovníka, aby se ochránil... nikdy na tento den nezapomeň, Alfo Regane, protože já nezapomenu." Pomyslela si Kharys otupěle.
"Už dost řečí. Sbal si věci, odjíždíme." Přerušil ji hlas Alfy Xandrose.
Kharys se na něj podívala, ale neodpověděla a v mžiku stál Alfa Xandros před ní, jeho ruka ji popadla za krk a vytáhla ji na nohy.
Delta Orion, který převzal funkci od Thea, byl v mžiku po boku Kharys, připraven zasáhnout, pokud by byl její život v ohrožení.
"Když na tebe mluvím...odpovíš mi, rozumíš stříbro?!" Zařval zuřivě Alfa Xandros, ale výraz Kharys zůstal lhostejný.
"Alfo Xandrosi, pusť ji... Gama Kharys tě neignoruje úmyslně, nemůže mluvit. Bylo jí čtrnáct, když jí v bitvě proti odpadlíkům vytrhli jazyk. Komunikujeme s ní pouze prostřednictvím mysli smečky." Vysvětlil rychle Alfa Wilson.
Oči Alfy Xandrose se mírně rozšířily, když uvolnil sevření na Kharys a ona naklonila hlavu na stranu a zhluboka se nadechla.
"Pak poneseš mou značku po našem návratu a naše pouto druha se vytvoří, pak tě uslyším." Prohlásil Alfa Xandros.
Kharys okamžitě zavrtěla hlavou a otočila se k Alfovi Reganovi.
"Chci týden na rozmyšlenou, pokud mi násilím vnucuje značku, vezmu si život!" Pomyslela si Kharys k Alfovi Reganovi, který se otřásl při pomyšlení, že bude muset tlumočit její myšlenky.
"Gama Kharys říká, že pokud jí bude značka vnucena dřív než za týden, vezme si život." Sdělil Alfa Regan.
Pohled Alfy Xandrose se zúžil, když se na Kharys zadíval.
"Budu si dělat, co se mi zlíbí. Pokud ti ublíží, ať už si to způsobíš sama, nebo ne... pohřbím s tebou Smečku Rudého půlměsíce, to ti slibuji." Zapřísahal se Alfa Xandros.
Oči Alfy Regana se hrůzou rozšířily, když se všichni vůdci Rudého půlměsíce otočili na Kharys.
Kharys zaťala ruce v pěst, ale věděla, že už nemůže nic dělat, už prohrála... její život už nebyl její, její svoboda skončila a ta myšlenka ji strašně bolela u srdce.
"Půjdu s ním." Pomyslela si Kharys poraženě k Alfovi Reganovi.