Pohled v otcově tváři je téměř nepopsatelný. Šok, to určitě. Ale je v tom něco víc. Kdyby byl můj otec emocionální člověk, křičel by. Nebo plakal. Nebo obojí.

Místo toho tam jen stojí.

"Páni," řekne konečně. "Bereš něco? Crack? Bereš, Sloane?"

Protočím oči a zhluboka se nadechnu. "Už o tom nechci mluvit."

"Mami," řekne, hlas se mu zvyšuje, když se otočí k babičce June, která stále sedí na gauči, n