Amélie jednoho rána tiše seděla na verandě, zabalená do deky. Slunce svítilo, ale uvnitř jí byla zima. Květiny v zahradě tančily ve vánku, ale její srdce s nimi netančilo. Uplynuly dny od té doby, co si vzpomněla na těhotenství a dozvěděla se pravdu o dítěti. Přesto měla mysl jako v mlze a emoce přicházely a odcházely jako vlny, které nemohla ovládat.

Chloe toho rána přišla s košíkem muffinů a dvě