Adorina ruka se třásla, jak pevněji sevřela telefon. Vynutila si smích, i když jí zněl dutě i v jejích vlastních uších. "Ach, Marie, ty jsi k popukání! Nikdy bych nečekala, že mi zavoláš," řekla, záměrně zvyšujíc hlas, aby Gabriela zmátla. Pohlédla přes rameno a zachytila Gabrielův tázavý pohled, mávnutím ruky ho odbyla s úsměvem. "Promiň na moment," dodala, vstala a zamířila do jejich ložnice.

V