Olivia ztuhla na své kancelářské židli, Ronaldova slova se jí v hlavě přehrávala jako zlověstná mantra. Vzduch v místnosti byl dusivý, tlačil se jí na hrudník téměř hmatatelnou tíhou. Sluneční světlo pronikalo žaluziemi a vrhlo ostré geometrické stíny na její stůl, což byl krutý kontrast k temnotě jejích myšlenek.

Stále viděla Ronaldovu tvář – klidnou, vypočítavou, naprosto znervózňující. Jeho výr