Kufry ležely napůl sbalené na posteli, jejich otevřená ústa jako němí svědci Sophina narůstajícího zmatku. Ruce se jí třásly, když skládala další košili a opatrně ji vkládala dovnitř. Nelly seděla na podlaze, svého oblíbeného plyšového králíčka pevně tiskla k hrudi a zmateně sledovala matku.

"Mami, kam jedeme?" zeptala se Nelly tiše, jejím hláskem prořízlo ticho, které tížilo celou místnost už od