"Amélie?" Zeptá se a já se zastavím. Srdce mi divoce buší. Nevím, co mám čekat. Linc říkal, že se vyrovnává se svým zármutkem a že už nešla do sídla, aby ho obvinila nebo zase propukla v hysterii. Zmateně na ni zírám, vypadá fyzicky lépe než naposledy, co jsem ji viděla. Tak se obrním a doufám z celého srdce, že se nestane to, čeho se bojím.

"To jsi ty." Řekne s ledovým úsměvem, který jí nedosahuj