„Ne, to nechci,“ odmítla Daisy instinktivně. Během nemoci si matně vzpomínala na to, co se té noci stalo. Emery ji nenutil; byla to ona, kdo si ho spletl s Devanem a vrhla se na něj. Ale to neznamenalo, že si ho chce vzít.

Emery se na ni podíval, jeho oči jako by viděly skrz ni. „Tvému příteli to nevadí?“

V Daisyiných očích se mihl záblesk smutku. ‚Samozřejmě, že mu to nevadí,‘ zamumlala v duchu. ‚Člověk, na kterém mu záleží, je Jade, ne já.‘

Emery řekl s uličnickým úsměvem: „Oba jsme svobodní. Dokonale se k sobě hodíme, ne? Kromě toho má sňatek se mnou více výhod, než si dokážeš představit.“

Daisy se zvědavě zeptala: „Jaké výhody má svatba s tebou?“

Emery pokračoval: „Mí rodiče už nežijí, což ti ušetří starosti s tím, jak s nimi vycházet. Mám spoustu práce a často cestuji, takže budeš mít hodně osobního volna. Vydělávám slušně, takže si nebudeš muset dělat starosti s financemi, a co je nejdůležitější...“ Odmlčel se a zvýšil hlas, aby podnítil její zvědavost. „Devan mi bude muset prokazovat úctu.“

Daisy si odfrkla. Emeryho postavení jí připomnělo, že je to významná osobnost obklopená bezpočtem lidí, kteří se mu snaží podlézat. Vzpomněla si, jak se Devan zmínil o projektu, na kterém chtěl spolupracovat s Potter Group.

S vědomím, že výhody sňatku s ním jsou značné, Daisy řekla: „Budu o tom přemýšlet.“

„Dej mi svou odpověď dnes do sedmi večer,“ řekl Emery.

Důvodem, proč to znovu nadnesl, byl telefonát od rodiny, která na něj naléhala, aby se oženil. Protože Daisy nenáviděl, připadala mu jako dobrá volba.

Když Emery uviděl taxík stále zaparkovaný dole, jeho tvář potemněla. „Je to opravené?“

Xavi Potter se vyhnul Emeryho ostrému pohledu. „Mechanik říkal, že náhradní díly dorazí až zítra. Jakmile tu budou, vaše auto hned opraví.“

V den, kdy jel Emery vyzvednout Daisy, Xavi kvůli lijáku omylem narazil do svodidel u silnice. Pro Emeryho naléhavou potřebu musel zastavit taxík.

Emery se zamračil. „Žádné jiné auto není k dispozici?“

„Jiná auta by mohla vzbudit pozornost...“ začal Xavi.

„Jsi si jistý?“ zeptal se Emery.

Xavi provinile sklonil hlavu. Kdyby Emery jezdil do práce taxíkem, určitě by to přitáhlo víc pozornosti než jakékoli jiné auto.

Do smluveného času zbývalo jen dvacet minut. Emery otevřel dveře auta. Právě když si Xavi s úlevou oddechl, ozval se Emeryho chladný hlas, který ho nechal bezradným. „Prémie máš zkrácené na polovinu.“

Daisy stála u francouzského okna, pozorovala Emeryho nastupujícího do taxíku a byla ztracená v myšlenkách. Vzpomněla si, že ten den, kdy ji vyzvedl z vily Cookeových, řídil ten samý taxík. Byla v šoku, že má ještě energii jezdit s taxíkem, aby si přivydělal.

Daisy se vrátila do svého pokoje a vzala do ruky telefon, který Emery vypnul, aby si dobře odpočinula. Po zapnutí našla řadu zmeškaných hovorů od Niamh, Jade a Devana.

Daisy vytočila číslo Niamh a hovor se rychle spojil. Začala: „Mami...“

Niamh jí vyčinila: „Ty máš ale odvahu, co? Vynadala jsem ti a ty sis mě prostě zablokovala?“

Daisy přimhouřila oči a chraplavým hlasem vysvětlovala: „Nezablokovala jsem si tě. Byla jsem nemocná a zmeškala jsem tvé hovory.“

„Přestaň se vymlouvat!“ Niamh neprojevila ani slovo zájmu a rozkázala: „Jade se nabídla, že se s Devanem zasnoubí, až se vdáš. Nezklam ji. Domluvila jsem ti schůzku naslepo. Jdi se s ním dnes odpoledne sejít. Pokud nebudeš mít námitky, vezmeš si ho.“

Tato slova proťala Daisyino srdce jako čepel. „Nechci se teď vdávat.“

Niamh řekla pevně: „Daisy, oznamuji ti to, neptám se na tvůj názor. Právě jsem ti poslala čas a místo. Jdi tam a setkej se s ním!“

Daisy se smutně usmála. „Co když odmítnu?“

Niamh jí pohrozila: „Pak už nejsi má dcera.“

*****

Ve tři hodiny odpoledne dorazila Daisy do kavárny Destiny.

Niamh řekla Daisy, že její rande naslepo je talentovaný mladý muž po třicítce, a Daisy ho okamžitě poznala, jak sedí u okna. Byl dost tlustý a napůl rozepnutá košile odhalovala jeho objemnou hruď. Několik pramenů vlasů měl úhledně sčesaných doprava, což vypadalo komicky. Také si všimla, že se občas dloubal v nose.

Daisy cítila znechucení. Nevěděla, jestli je mu třicet, ale rozhodně nevypadal jako „talentovaný mladý muž“.

Daisy začala přemýšlet, proč by ji Niamh seznamovala s takovým mužem. S trpkým úsměvem odešla. I kdyby s ní Niamh přerušila styky, takového muže by si nevzala.

Když se otočila, uviděla skupinu dobře oblečených mužů vycházejících z vedlejšího hotelu. Vedl je Emery, oblečený ve stříbřitě šedém dvouřadém obleku, vyzařující auru vznešenosti, díky níž vyčníval z davu. Těžko se jí věřilo, že by sekretář mohl mít tak velkolepé vystupování.

Když viděla, že se Emery dívá jejím směrem, nervózně se odvrátila, sepjala ruce a modlila se, aby ji nepoznal. Srdce jí vynechalo úder, když ucítila náhlou váhu na rameni, a celá ztuhla.

Když si Emery potvrdil, že je to skutečně Daisy, odfoukl si, jako by káral nezbedné dítě: „Zrovna ses zotavila z horečky. Proč neodpočíváš doma?“

Daisy nevěděla, co říct. Neodvážila se mu prozradit, že byla na rande naslepo. Uhnula pohledem a řekla: „Šla jsem se jen nadýchat čerstvého vzduchu.“

Emery vycítil její neklid a přimhouřil oči. „Přišla jsi celou cestu do této kavárny tři míle od domova jen kvůli čerstvému vzduchu?“

Daisy se odmlčela, nejistá, jak odpovědět. Pak jí zavibroval telefon. Když viděla ID volajícího, vyhrkla: „Souhlasím. Vezměme se.“

Rozhodla se – raději než být donucena vzít si náhodného muže, zvolí Emeryho. I když nepocházel z bohaté rodiny, byl pracovitý a ještě pohlednější než Devan! Bude to dobrá volba.

Emery na okamžik zaváhal, pak se rychle ovládl a otočil se k odchodu.

Daisy na něj šokovaně hleděla, dotčená tím, že její úplně první vyznání lásky bylo odmítnuto. „Ty si mě nechceš vzít?“ zeptala se.

Emery se otočil zpět, pohlédl na hodinky a řekl: „Radnice zavírá o půl šesté. Jestli nepůjdeme hned, nestihneme to.“

Daisy zůstala beze slov.