Textová zpráva připomněla Daisy Emeryho pohlednou tvář. Pousmála se a rychle odpověděla: [Pane Pottere, co ta karta?]
[Daisy, ukážu ti, že to se zabezpečením naší rodiny myslím vážně.] Přišla poslední odpověď. Když ji Daisy četla, v uších jí zněl Emeryho hluboký, podmanivý hlas, až se začervenala.
„Daisy, proč jsi tak rudá?“ Melissa na Daisy zírala.
Daisy nervózně strčila telefon do kapsy. „To nic není,“ řekla.
Melissa z jejího stydlivého výrazu něco poznala. „Udobrili jste se s Devanem?“
„Ne,“ řekla Daisy pevně. „Melisso, Devan a já jsme se rozešli. Už ho nezmiňuj.“
„Proč? Co se mezi vámi stalo?“ Melissa nemohla pochopit, proč by se dva hluboce zamilovaní lidé rozešli tak snadno.
Daisy nechtěla před Melissou tajit pravdu. „Ožení se s Jade.“
„Cože?“ Melissa byla v šoku.
„A já jsem se taky vdala,“ dodala Daisy, čímž Melissu naprosto ohromila.
Melissa tam stála jako opařená. Během tohoto týdne se stalo tolik věcí. Daisyina proměna byla pro Melissu příliš velkým soustem.
*****
Daisy zaklepala na dveře laboratoře. „Pane Colliere, s čím vám mohu pomoci?“
Yosef Collier pozoroval trávu, kterou Daisy vypěstovala. Mávl na ni. „Daisy, říkala jsi, že tráva, kterou jsi vyšlechtila, přežije do měsíce, je odolná vůči stínu i slunci a nevadí jí sešlapávání, že?“
Daisy přikývla. „K tomuto závěru jsem došla po opakovaných experimentech.“
Yosef spokojeně přikývl. Studentů oboru lučnictví a trávníkářství bylo málo a dívek ještě méně. Když škole chyběly finance, přijímala studenty s méně působivými studijními výsledky. Zpočátku Daisy podceňoval, ale ukázalo se, že je talentovaná.
Yosef pokynul Daisy, aby se posadila. „Daisy, naskytla se příležitost. Chceš ji využít?“
„Jakou příležitost?“ zeptala se Daisy.
„Znáš projekt kongresového centra Gilbert Group? Chtějí použít trávu, kterou jsi vyšlechtila. Jsi ochotná se toho projektu ujmout?“
Kdyby se Daisy na tomto projektu zapsala, velmi by jí to prospělo. Slyšela od Devana, že rodina Gilbertových převzala projekt renovace Kongresového centra Harowood a že si tím získal otcovu pozornost.
Vzhledem k současné situaci to Daisy nechtěla přijmout. Odmítla: „Pane Colliere, mám teď jiné věci na práci, takže se obávám, že ten projekt nemohu přijmout.“
Yosef byl udivený. „Ani o tom nebudete uvažovat?“
„Ne,“ odmítla Daisy rozhodně.
Ačkoliv byl Yosef trochu zklamaný, rozhodl se Daisyino rozhodnutí respektovat. Než odešla, učinil poslední pokus: „Daisy, chtějí odpověď do tří dnů a během té doby máš stále šanci změnit názor.“
Daisy si jeho slova nevzala k srdci. Neměla ráda pěstování trávy. Kdyby ji Axton a Niamh nenutili, vůbec by sem studovat nešla.
*****
Po vyučování šla Daisy na jídlo s Melissou.
Melissa se na Daisy dívala opatrně, chtěla něco říct, ale mlčela. Daisy nesnesla její váhání, zastavila se, zkřížila ruce na prsou a zeptala se: „Melisso, co mi chceš říct?“
Melissa vykulila oči. „Opravdu jste se s Devanem rozešli?“
Daisy přikývla. „Definitivně.“
„Opravdu ses vdala?“
Daisy povytáhla obočí. „Chceš vidět můj oddací list?“
„Ne, to je dobré,“ řekla Melissa a snažila se ze všech sil zpracovat, co se stalo. „Kde jsi našla manžela?“
Jak mluvily, Daisyin telefon zavibroval. Byla to zpráva od Emeryho: [Už jsi skončila ve škole?]
Daisy odpověděla: [Ano, jsem na obědě s kamarádkou.]
Emery zažertoval: [Zdá se, že jsem propásl šanci na oběd s tebou, Daisy.]
Daisy se zasmála a položila telefon. „Byl to jeho nápad.“ Koneckonců to byl Emery, kdo navrhl, aby se vzali.
„Je bohatý?“ zeptala se Melissa.
„Ne, pochází z obyčejné rodiny.“
Devanova zrada dala Daisy lekci – vyšší vrstva si cenila původu. I když byla z rodiny Cookeových, stále by se na ni dívali svrchu kvůli její výchově.
„Cože? Daisy, ty jsi z rodiny Cookeových a jsi tak krásná. Ti idioti si myslí, že jsi venkovská nula, ale já si to nemyslím. Proč by sis brala obyčejného chlapa? Vůbec si tě nezaslouží!“ bědovala Melissa kvůli Daisy.
Zatímco jiné dívky cílily na společenské postavení a bohatství, zdálo se, že Daisy učinila nerozumné rozhodnutí. Kdyby to zjistila Jade, vysmála by se jí.
Daisy měla jiný pohled. „Melisso, jsem zvyklá být bezstarostná. Dávám přednost svobodě obyčejného člověka před omezeními bohaté rodiny. Kromě toho se ke mně chová hezky.“
Melissa si zamumlala pod nos: „Ale to, že je na tebe hodný, ti břicho nenaplní.“ Když si uvědomila, že situace je daná, dodala: „Až budu mít příležitost, určitě se s tím šťastlivcem seznámím.“
Pak Melissa změnila téma. „Šokovala jsi mě. Zveš mě na oběd.“
Daisy se zasmála. „Dobrá.“
Šly do restaurace naproti přes ulici a sedly si k oknu. Když si Melissa všimla šatů, které měla Daisy na sobě, složila jí poklonu: „Daisy, v těch šatech vypadáš krásně.“
Daisy byla hezká, ale obvykle se oblékala do černé a bílé. Růžové šaty ladily s její dobrou postavou a vypadala v nich jako anděl.
Daisy si popotáhla šaty a řekla: „Pan Potter mi je vybral, ale já stejně raději nosím džíny.“
„Teda, pan Potter má dobrý vkus, ale...“ Melissa se odmlčela.
„Ale co?“ vyzvídala Daisy.
„Ale tyhle šaty vypadají velmi povědomě. Mám pocit, že už jsem je někde viděla.“
V tu chvíli se otevřely dveře restaurace a vešla skupina lidí, přičemž dívka v čele měla na sobě stejné šaty jako Daisy.
Melissu něco napadlo. „Tyhle šaty jsou z nejnovější kolekce luxusní značky. Prý je to jediný kus svého druhu a prodává se za 20 tisíc dolarů.“
„20 tisíc dolarů?“ Daisy byla cenou šokována. Ačkoliv byl Emery asistentem generálního ředitele, jeho plat byl omezený, takže by jí nekoupil tak drahé šaty. ‚Že by to byl padělek?‘ napadlo ji.
Melissa si to také uvědomila a její výraz potemněl. Chytila Daisy za ruku a řekla: „Daisy, pojďme do jiné restaurace.“
Daisy souhlasila. Nicméně, když ušly pár kroků, zastavila je skupina lidí.
Jewel Walkerová se klidně podívala na Melissu a řekla: „Melisso, proč odcházíš, jakmile přijdu?“