Dny plynou.

A upřímně řečeno, na většinu z nich si nevzpomínám.

Většinu času trávím zíráním z okna na straně spolujezdce a přemítám o svém životě, svých rozhodnutích, svém vztahu. Zajímá mě, jak rychle nás Christian dožene, co udělá mně a Frankiemu, až se tak stane.

Ty myšlenky jsou někdy tak hrozné, že se prostě schoulím do klubíčka a pláču. V těch chvílích Frankie obvykle natáhne ruku, položí mi