"Tati, je to můj první den na vysoké. Vždycky jsi chtěl, abych se dostala na jednu z těch nejlepších, ne? Jsi šťastný v nebi? Díváš se na mě, že?" Athena se usmála na fotografii svého otce, oči se jí zalévaly slzami.

Vložila fotografii zpět do tašky, otočila se a slabě se usmála na Jakea, který stiskl rty do tenké linky.

"Chceš tam jít s pláčem? Tahle vysoká není pro slabochy, Atheno. Neříkej mi, že si necháš nakopat zadek hned první den," Jake ji štípl do tváří a ona si odfrkla, než si otřela vlhkost z očí.

"Pokud vím, nakopávám ti zadek v tréninku pořád. Porazím betu a alfa se s tulákem nebude obtěžovat. Problém vyřešen," pokrčila Athena rameny.

"Jsi připravená jít?" zeptal se Jake a Athena přikývla.

Po půl hodině Jake zaparkoval auto před univerzitou a Athena vystoupila, čímž na sebe strhla pozornost všech ze dvou důvodů. Zaprvé byla tulák a zadruhé, krásná tulák.

Athena neměla bílou porcelánovou pleť, ale i tak měla světlou pleť. Nebyla hubená, ale ani tlustá.

Její křivky byly dokonalé, s trochou tuku na břiše, ale nic, co by ji činilo méně krásnou. Její pozoruhodným rysem byly dlouhé hnědé vlasy, které jí sahaly pod stehna, a nikdy se je nepřestala chlubit.

"Asi mají tuláci taky oddělené parkování. Zajímalo by mě, jak nás budou ve třídě rozlišovat," povzdechl si Jake a Athena se složitým výrazem pohlédla na tabuli, na které stálo „parkování pro tuláky“.

Profesor se zmínil, že budou čelit určité diskriminaci. Doufám, že to zůstane jen u používání odlišných věcí a nic víc. Pomyslela si Athena, než přikývla na Jakea.

"Chceš, abych tě doprovodil do třídy? Ještě je čas," řekl Jake.

"To zvládnu," řekla Athena.

Jak stráví čtyři roky na tomto místě, když se takhle bude bát?

"Sejdeme se na obědě," řekl Jake a ona přikývla, než zamířila dovnitř budovy.

"Ahoj, můžu se zeptat, kde je sekce biotechnologie?" Athena se zastavila, aby se zeptala chlápka, který si ji prohlédl od hlavy až k patě.

"První ročník?" zeptal se a něco žvýkal jako zlý hoch.

"Druhé patro, západní křídlo. Před konferenční místností," řekl a Athena přikývla.

"Jsem Andrew. Třetí ročník biotechnologie, tvůj starší," chlapík natáhl ruku. Athena necítila žádnou negativní energii, a tak pevně potřásla jeho rukou.

"Athena," přikývla, než zamířila směrem, který uvedl.

Zahnula za roh a chystala se vrazit do dívky držící tři kávy, když ji někdo odtáhl stranou, a tak se podívala do očí osoby, která ji zachránila.

"Co to -" Athena se zarazila a vzpomněla si, že se musí chovat slušně.

"Klid," řekl chlapec a usmál se na ni, ona zamračila obočí.

"Omlouvám se," vyhrkla dívka, než odešla, a Athena si povzdechla, než se podívala zpět na svého zachránce.

"Díky a promiň. Nedívala jsem se," Athena ustoupila o krok zpět.

"V pořádku. Neviděl jsem tě tu," řekl chlapec a kráčel s ní.

"Jak jsem jen mohla zapomenout. Dovol mi, abych se představil. Jsem Fabian, budoucí beta smečky Black Scar," řekl chlapec a Athena se zastavila.

To jí připomíná, že Jake a ona se jim musí brzy nahlásit. Zůstávali na hranicích poté, co získali dočasné povolení od alfy. Nyní, když byli přijati na vysokou školu a zůstanou tam čtyři roky, budou potřebovat nové povolení na delší dobu.

"Ráda tě poznávám, Beto Fabiane. Jsem Athena Matthewsová, tulák žijící na okraji smečky. Určitě jsi o tom slyšel," Athena se na něj podívala a pečlivě sledovala jeho reakci.

"Athena Matthewsová, odmítnutá gama," řekl Fabian a Athena zaťala pěsti a v duchu si odfrkla.

Takže to byla její nová identita před všemi.

"To budu já," usmála se Athena a Fabian si povzdechl.

"J- nechtěl jsem znít neuctivě -"

"V pohodě. Jsem na to zvyklá. Teď, když mě omluvíš," odfrkla si Athena, než se otočila a do někoho narazila.

"Sakra, co je s těmi lidmi -" Athena se zarazila, když ucítila silnou auru kolem sebe.

Počkej. Neříkej mi, že zase narazila do alfy. To už je podruhé. Kolik je tady vlastně alf na téhle škole?

"Nemáš nic lepšího na práci než do někoho narážet? Už je to podruhé. Snažíš se takhle získat pozornost, tuláku?" Athena zamračila obočí na známý hlas, než se podívala nahoru a její pohled se střetl s majitelem hlasu.

No, aspoň to nebyla alfa.

"Zaprvé, jmenuji se Athena a to samé můžu říct i o tobě. Snažíš se takhle získat pozornost, protože vidím, že tvé oblečení to asi nedokáže? Snažila ses do někoho narazit? Zkazila jsem ti plány?" zeptala se Athena a předstírala šok, když si dívku přeměřila od hlavy až k patě.

"Co jsi to řekla?" rozčílila se Savannah a Athena se ještě víc usmála.

"Hádám správně? Panebože, moc se omlouvám," napodobila Athena vysoký hlas.

"Jak se opovažuješ! Zapomněla jsi, kam patříš, špinavá tulačko? Víš, kdo jsem?" zavrčela Savannah a Athena se jí podívala přímo do očí a usmála se.

"Určitě ne měsíční bohyně," odfrkla si Athena a založila si ruce na prsou.

"Víš co? Nebudu si kazit náladu bojem s tak odpornou existencí, jako jsi ty. Neklesnu tak nízko jako ty," řekla Savannah a chystala se projít kolem Atheny, když ta natáhla nohu a Savannah spadla na kolena.

"Ach, mám křeče v noze. Proč bys to dělala? Klesla tak nízko, abys mi ublížila?" předstírala Athena a Savannah se poprvé v životě cítila rozzuřená.

"Simone! Necháš toho tuláka, aby mě takhle ponižoval?" vykřikla Savannah frustrovaně a Fabian stiskl rty do tenké linky a sotva ovládal svůj úsměv.

"Už dost, Savanno. Nedělej ze sebe blázna," Alfa Simon prošel kolem Atheny a ona cítila, jak jí srdce vynechalo úder, když se její oči krátce setkaly s jeho.

Alfa Simon se zastavil přímo vedle Atheny, podíval se jí do očí a jeho oči téměř zčernaly.

"Pro začátek jsi nenarazila do ní, ale do mě. A ujišťuji tě, že jsem se nesnažil získat pozornost tuláka, jako jsi ty. Jak se omluvíš?" zeptal se Alfa Simon a Athena, která se s ním setkala poprvé, protože Jake byl ten, kdo šel požádat o povolení, se na něj zmateně podívala.

"Atheno, to je Alfa -"

"Žádal jsem tě, abys zasahoval?" Simonova slova přerušila Fabiana uprostřed věty.

"Omlouvám se?" otestovala Athena svá slova. Nemůže odčinit, co řekla a udělala, takže to byl jediný rozumný způsob, jaký našla.

"Kdyby omluva zvládla všechno, proč by na světě byli policajti a úřady," naklonil Simon hlavu, než popadl Athenu za čelist ocelovým sevřením.

I Fabian si myslel, že Simon reaguje trochu příliš hněvivě, když se takhle choval kvůli pouhému incidentu, ale co ho mátlo, bylo to, proč je Simon tak naštvaný?

Před chvílí byl v pohodě. Nemůže ho přece trápit, co Athena udělala Savannah, že?

Pokud si Simon myslel, že ji pouhé sevření čelisti a zírání na ni donutí se mu poklonit, mýlil se.

Athena, která se dřív bála a plakala nad každou maličkostí, zemřela ve stejný den, kdy truchlila nad ztrátou svého druha, pouta smečky a především důvěry.

Athena teď ví, jak bojovat své vlastní bitvy a ukázat světu, že je víc než jen odmítnutá gama nebo tulák.

A navíc, na rozdíl od dřívějška, neměla co ztratit ani čeho se bát.

Když zazvonil první zvonek, aby studenti šli do tříd, Simon trhl rukou pryč, takže Athena zakopla dozadu, než ji Fabian podržel, aby ji stabilizoval.

"Díky," usmála se Athena, než se stejnou intenzitou zamračila na Simona.

"Na to, že jsi tulák, jsi docela odvážná. Zajímalo by mě, jak dlouho taková zůstaneš," usmál se Simon zlověstně a zmátl Athenu, když odešel se Savannah v patách, která se jí ušklíbla.

"Páni, co s ním je? Ze všech lidí mě měsíční bohyně musela nechat narazit zrovna na tohohle alfa blba?" stiskla Athena rty do tenké linky a Fabian si odkašlal.

"Ať nemeškáš na svůj první den," připomněl jí Fabian a ona zvedla obočí, než zvedla tašku a spěchala ke třídě.

Fabian se smíšenými emocemi sledoval záda odcházející dívky a povzdechl si.

Fabian se chtěl s Athenou setkat, protože viděl její fotku od druhého tuláka, Jakea, když přišel požádat o povolení k pobytu. Přemýšlel, kdy je ten správný čas jít se s ní setkat.

Její vzhled ho zaujal a chtěl prozkoumat trochu víc z ní.

Poté, co jeho družka zemřela při posledním útoku tuláků na smečku, se od té doby cítil osaměle. Tohle bylo poprvé, co dívka upoutala jeho pohled nejen kvůli sexu.

Ví o ní téměř všechno. Byla odmítnuta svým alfa druhem, který jí vzal i pouto smečky, dcera gama válečníka jejich smečky a toulala se po lesích s beta-přítelem Jakem.

Nevěděl, že se s ní setká tady takhle.

Je na ní prostě něco, co ve vás vyvolává touhu chránit ten nefalšovaný úsměv a její opravdový charakter.

Zhluboka se nadechl a zamířil směrem, kterým Athena odešla, než zahnul doleva, aby šel do své třídy.

Může jen doufat, že se nedostane na Simonovu špatnou stranu, jinak jí nebude moci moc pomoct.

To mu připomíná, že ten pár brzy přijde požádat o povolení, že? Vypadá to, že to bude způsob, jak s ní strávit víc času.