-Věra-

Po běhu vstříc vycházejícímu slunci jsme v půli cesty do tábora, když se skupina náhle zastaví.

Ezra se pohnul jako první.

"Tady si hodinu odpočineme, něco sníme a pak budeme pokračovat."

Přikývnu, vděčná, že se můj vlk nemůže červenat, protože všichni ti muži se mění zpět do lidské podoby, úplně nazí.

Schovám se za strom, abych se trochu zakryla, proměním se do lidské podoby a obléknu se.