Před nemocnicí byl večerní dopravní špička v plném proudu a auta proudila v nikdy nekončícím proudu.

Tereza a Karel stáli na ulici, zatímco lidé spěchali kolem, jejich hlasy se mísily do neustálého bzukotu v pozadí, takového toho „hlukového pozadí města za boží milosti“.

Pouliční lampy svítily tlumeně a vrhaly na jejich tváře oranžovou vrstvu světla.

Tereza upřeně hleděla na Karla a čekala na jeho