Izzino P.O.V.

Položím si hlavu na jeho hruď a spokojeně si povzdechnu. Jak tam ležím, vzpomenu si na to, co jsem řekla Nerovi, a stydím se za svou reakci. Zvednu hlavu a podívám se mu do očí, s vědomím, že Nero není daleko. „Omlouvám se, Nero. Neměla jsem ti ta slova říkat,“ zašeptám.

Nero postoupí vpřed a já vím, že si zasloužím, ať mi řekne cokoliv. „Princezno, příště mi to prostě řekni. Jak jse