„Pojď si lehnout a chvíli se vyspi. Do nemocnice musíme jet až za pár hodin,“ řekla jsem a zatahala ho za košili. Vždycky jsem se bála, že jeho tělo ten pracovní stres nezvládne.

„To je v pořádku. Předtím jsem spal dvě hodiny v kanceláři. To stačí. Přišel jsem se jen osprchovat.“

„Tak běž. Dej si teplejší vodu, pomůže ti to se uvolnit.“

Ashton mě starostlivě pohladil po hlavě a pak odešel do koupe