Před jejíma nohama se rozprostírala nekonečná louka posetá trsy pestrobarevných lučních květin. To by stačilo, aby se Vivian okamžitě zvedla nálada.

Vivian však tu nádhernou krajinu nevnímala, protože měla oči jen pro své ztracené dítě.

„Pojď. Projdeme se a uvidíme, jestli něco nenajdeme,“ naléhal Finnick. Myslel si, že už s jistotou může říct, že přišel na to, proč tu jsou.

Unesli osobu nejbližší