„Ja… Cože?“ zamrkala jsem na tu dívku – ženu, která si se spokojeným úsměvem mnula ruku na mém břiše. „Jaké… jaké dítě?“ Odtlačila jsem její ruku, ale ona ji vrátila zpátky.

„No přece to, co se peče v troubě.“ Usmála se na mě. Její úsměv pohasl, když viděla, že ho neopětuji. „Aha, ty jsi to nevěděla?“ Na vteřinu zesmutněla, než se její tvář rozzářila jasněji než deset vánočních stromků. „Tak to bu