Tentokrát se mi do jeho kanceláře skutečně podaří dostat. Zaklepu na dveře a čekám. Trvá mu minutu, než odpoví.

„Dále.“ Odpoví tiše. Vstoupím dovnitř a zavřu za sebou dveře. Torin sedí u svého stolu a vypadá napjatě.

„Ahoj, měli bychom si promluvit.“ Začnu. Torin okamžitě vyskočí na nohy.

„Není o čem mluvit.“ Řekne pevně. Založím si ruce na prsou.

„Tori.“ Řeknu podrážděně. Zavrtí hlavou.

„Nic. Byl