Kylan

Bojoval jsem s bolestí a vlekl nohy ke dveřím. Bylo mi fuk, že to bolí nebo že je večerka – věděl jsem jen jedno.

Ta bolest nebyla moje, byla její – a musel jsem ji najít.

Vzduch venku byl studený, když jsem opustil budovu a zamířil k Lunárnímu sálu. Hlava mi pořád třeštila, ale ten pocit jsem zatlačil a soustředil se čistě na to, abych ji našel – Štěně.

Mezitím jsem se jí snažil psát, volat