Cora

Asi o tři hodiny později mám… knih plné zuby. Jako žánru, v jejich celistvosti.

Ruce mám zaprášené, je mi zle z pachu zatuchlých starých stránek a jsou prostě tak nudné –

Stránka za stránkou historie týkající se uctívání měňavců – kdo poklekával před jakým bohem, a jak, a kde, a jak dlouho, a drobné změny v praktikách…

Zasténám, odstrčím od sebe svou dvacátou knihu a mrzutě se podívám na hrom