Ella

„Už nemůžu dýl čekat,“ řeknu o dvě hodiny, jednu sprchu a tři sendviče později. Postavím se v malé ocelové kuchyňce a omylem rozsypu sáček s brambůrky, ve kterém jsem se přehrabovala, po celé lince. Upřímně, nejedla jsem ani tak z hladu. Jen jsem se snažila rozptýlit.

„Ello,“ povzdechne si Sinclair a sáhne mi po zápěstí.

„Ne!“ řeknu a vytrhnu se z jeho sevření. „Jsou sobečtí! Vědí, že umírám