Blake:
Stálo mě to veškeré zbytky sebeovládání, abych neublížil ženě, která netušila, s čím si zahrává.
Skutečnost, že otevřeně vyzývala Alfu, mi prozradila, že si neuvědomuje nebezpečí svého počínání. Ať už byla mou ženou, nebo ne, dokonce ani družce by nebylo dovoleno zkoušet svého Alfu způsobem, jakým to dělala ona.
Cítíce nebezpečí visící ve vzduchu Nataliiny ložnice, vešli dovnitř Mason, Ryan, má sestra Jordan a její druh Kyle a upřeli zrak na nás dva.
„Natalie, navrhuji, abychom se šli projít,“ řekl Mason a objal ji kolem ramen. Zmateně se zamračila, než přikývla a ustoupila o krok zpět. Její oči si mě měřily od hlavy k patě, jako by čekala na mou reakci, ale já se k ničemu neměl – alespoň prozatím.
Zamířila ke dveřím a pokusila se mě obejít, ale chytil jsem ji za paži a stiskl ji tak silně, až sebou trhla. „Pokud se mnou ještě někdy překročíš hranici, nezachrání tě ani tvé schopnosti.“
Teplota její paže stoupla, jak se mě pokusila popálit, ale já ji držel pevně. Zvyšoval jsem tlak, dokud jsem neuslyšel, jak jí pod náporem síly zapraskala kost. Z oka jí ukápla slza, než jsem ji pustil, věda, že jsem kost nezlomil, ale síla mého stisku stačila na to, abych jí potrhal šlachy.
Přiložila si ruku na pohmožděnou paži a vyšla ven následována Masonem, který ji stále objímal kolem ramen. Muž ji táhl ke dveřím rychleji, než stihla zpracovat, aby zajistil, že neudělá nebo neřekne nic hloupého. Všichni, kdo to viděli nebo slyšeli, ztuhli a na vteřinu jsem doslova cítil ticho, které dům pohltilo.
Protočil jsem oči a vyšel z jejího pokoje. Její splašený srdeční tep byl slyšet až sem a já si nemohl nevšimnout, že se Ares probouzí ze své otupělosti.
„Co se s tebou děje?“ zeptal jsem se svého vlka, který začínal být neklidný.
„Ta dívka… je na ní něco zvláštního,“ řekl Ares, čímž mě přiměl zmateně se zamračit.
„Skoro rok se mnou nemluvíš, a ve chvíli, kdy se rozhodneš promluvit…“
„Myslím to vážně. Přestaneš jí ubližovat.“
„Bude muset být zkrocena, aby se naučila respektovat svého Alfu. Pak se můžeme rozhodnout, co dál.“
***********************
Sešel jsem dolů na večeři a všiml si, že Natalia sedí v kuchyni. Očima fixovala hrnek ve svých dlaních, na tváři vepsané chmury. Při pohledu na její ovázanou ruku mě zabolelo u srdce a nemohl jsem si nevšimnout, že Ares začíná být při pohledu na její zranění neklidný.
Beze slova jsem vešel do jídelny. Má sestra Jordan vstala ze židle vteřinu poté, co na mě pohlédla. Její pohled ztvrdl, a když vycházela z jídelny, ujistila se, že do mě ramenem vyzývavě vrazí. Neobtěžoval jsem se jí odpovědět, věděl jsem, že to dělá naschvál; dnes večer jsem se s ní nehodlal dohadovat.
Mason, Ryan a jejich družky, Sienna a Diana, seděli u stolu. Oči měli upřené do talířů. Ostatní členové smečky na tom byli stejně, i když jsem si nemohl nevšimnout, že místa mámy a táty zela prázdnotou.
„Kde jsou všichni?“ zeptal jsem se a kývl směrem k prázdným židlím.
„Jordan právě zjistila, že tvoji rodiče v sídle nezůstanou, většina šla na večeři ven, jiní se najedli před příchodem domů,“ řekl Mason a vyhýbal se mému pohledu. Jen jsem na odpověď přikývl. Nehodlal jsem se rozčilovat nad tak dětinským chováním.
„Dejte jim vědět, že dnešek bude výjimkou a nechám to plavat. Pokud by však měl někdo problém s jakýmkoli mým rozhodnutím, ujistím se, že budu případ řešit jinak,“ řekl jsem a vyšel z jídelny. Vešel jsem do kuchyně a našel Natalii sedět stále ve stejné pozici, v jaké jsem ji předtím opustil.
„Alfo,“ řekla jedna ze služebných uctivě. Jodie, která stála u dveří a čekala na cokoliv, co by Natalia mohla potřebovat, při pohledu na mou ženu zavrtěla hlavou. Věděla však, že je lepší o tom nemluvit.
Došel jsem k ní a posadil se po jejím boku, čímž jsem ji přiměl ztuhnout. „Jsi v pořádku?“
„Co chceš tentokrát? Kterou kost se rozhodneš zlomit teďil jít dál tím, že jsem ji objal kolem pasu.
Nicméně, oči se mi rozšířily, když jsem ucítil jiskru, která projela mým tělem, a navzdory sobě samému jsem se donutil ruce stáhnout a prob?“ zeptala se a odtáhla se ode mě. Vstala ze židle, sklenici vody nechala nedotčenou, a pod nosem si mumlala snůšku nadávek. Povzdechl jsem si a vykročil k ní, tentokrát jsem jí zabránodl ji pohledem. Otočila se ke mně čelem, její zamračení bylo viditelné na míli daleko, ale já se příliš soustředil na snahu pochopit, co se to stalo. Dlaň, která se setkala s mou pravou tváří, když mi Natalia vlepila facku, mě probrala z náhlého omámení. Oči se mi překvapením rozšířily a zjistil jsem, že na mě Natalia vrhá vražedné pohledy.
„Opovaž se na mě ještě někdy sáhnout, Blakeu Knighte, nebo přísahám…“
Zavrčel jsem na ni, ale ona jen posměšně protočila oči. „Vrč si, jak chceš, Alfo. Řekla jsem to už před chvílí a řeknu to znovu. Jsi JE nás oba příliš a upřímně řečeno, po tomhle dlouhém dni jsem potřeboval pauzu.
Zavrtěl jsem nad sebou hlavou. Vyšel jsem po schodech do svého pokoje, ignoruje vykulené oči členů smečky, kteří před pár minutami zahlédJICH Alfa, ne můj.“
Otočila se k odchodu po schodech, zády ke mně, zatímco si mnula pohmožděnou paži. Zvažoval jsem, zda ji následovat, než jsem se rozhodl proti. Na jeden den toho bylo nali, jak mi Natalia vlepila facku. Ne že by to byla jejich věc, ale Alfa byl respektován KAŽDÝM členem smečky. Zdálo se však, že Natalia bude ve všech ohledech zvláštní případ.
„Mimochodem, byl jsi to ty, kdo s tím začal,“ řekl Ares, čímž mě přiměl se zamračit.
„Na čí straně vlastně jsi?“ vyštěkl jsem na svého vlka. „Pokud vím, jsi MŮJ vlk.“
„Jistěže jsem, ale to neznamená, že schvaluji všechno, co děláš. A jako tvůj vlk jsem ti říkal, abys své vyvolené neubližoval. Ty ses však rozhodl jinak,“ řekl Ares a já protočil panenky. Štípl jsem se do kořene nosu, než jsem vešel do ložnice a práskl za sebou dveřmi.
Má mysl se vracela k té jiskře, kterou jsem předtím cítil.
Co se to se mnou děje?