Rania běžela o život. Neodvažovala se zpomalit, přestože ji bolely nohy a křičely na ni, aby zastavila.

Její pronásledovatel byl tak blízko. Nemohla riskovat, že ji chytí, byl by to její konec.

[Ranie! Vrať se sem!]

Hlas jejího otce jí zaburácel v hlavě, když se s ní zuřivě mentálně spojil. Byl mezi pronás tak blízko, cítila to.

Rania kmitala nohama rychleji a prosila Měsíční bohyni o zázrak, zatímco jí v žilách proudil adrenalin a otupoval bolest ze šlehajících větví a ostrých hran kamenů, které jí rozřezávalyledovateli, společně s jejím nevlastním bratrem a synem alfy.

Vyzbrojen tuctem bojovníků smečky Černý kámen, Rania měla pramalou šanci uniknout. Přesto to musela zkusit. Hranice smečky byla kůži, jak se hnala lesem.

Ještě kousek. Ještě kousek. Opakovala si.

Její batoh se zachytil o jednu z větví; trochu ji to zdrželo, když se věci zevnitř vysypaly, ale Rania se nezastavila, aby je posbírala, místo toho je tam nechala ležet.

Až se dostane z této smečky, najde způsob, jak si opatřit nové oblečení. Teď pro ni nebylo nic důležitějšího než se dostat z tohoto pekelného místa.

Bohužel se Rania ještě nemohla přeměnit. Většina měňavců se dokázala přeměnit, jakmile dovršili osmnácti let, a Ranii do narozenin zbývaly dva dny.

Ale nehodlala tu strávit už ani vteřinu, zvláště po tom, co jí udělal alfův syn Caden.

[Ranie, jsi mrtvá, jestli tě dostanu do rukou!]

Její otec, beta Alaric, jí v mysli vztekle zavrčel. Pokusila se mentální spojení uzavřít, ale neměla na to sílu. Její otec byl příliš mocný.

Tak blízko. Ještě kousek. Ještě trochu rychleji.

Plíce ji pálily, ale Rania se nutila dál, protože už viděla hranici území Černého kamene. Za ní ležela smečka Krvavý vlk.

Tato část hranice nebyla silně střežena, proto si Rania zvolila pro svůj útěk právě tuto cestu.

Ještě kousek…

A pak Rania překročila hranici smečky Černý kámen. Byla vyznačena řekou, která protékala mezi oběma smečkami. Řeka byla mělká, takže ji mohla snadno přebrodit.

Jakmile byla Rania na druhém břehu řeky, zhroutila se na zem a těžce oddechovala, zatímco její plíce lačně lapaly po vzduchu.

Každý centimetr jejího těla bolel, ale dokázala to! Podařilo se jí překročit hranice.

Na znamení rozzlobeného zavytí Rania otočila tělo a uviděla Cadena a svého nevlastního bratra Killiana, přeměněné do lidské podoby.

Zírali na Ranii, protože bez povolení nemohli hranici překročit. Mohlo by to přerůst v konflikt mezi dvěma smečkami.

Rania tam také nemohla zůstat dlouho; bojovník ze smečky Krvavý vlk by si všiml narušitele a ona by se dostala do dalších potíží. Musela jít na jih, do Země samotářů, kde území nikomu nepatřilo, a pak se přesunout dál k lidským obydlím.

„Vrať se, Ranie!“ zařval Killian vztekle, zatímco Caden skřípal zuby a hleděl na Ranii s vražedným úmyslem v očích.

Rania je chtěla proklít, ale neměla na to sílu. Musela se hýbat.

Tělo protestovalo, když se zvedala ze země, připravená znovu běžet, když ji náhle někdo srazil k z, aby Ranii znemožnil pohyb. „Nikam nejdeš.“

„Ty… ty jsi překročil hranici,“ vydechla Rania ztěžka. Jeho koleno jí tlačilo na hrudník, což jí ztěžovalo dýchání. Bylo to velmi bolestemi. Srdce jí vyskočilo až do krku, když uviděla, že ji zalehl Caden.

„Myslíš si, že mi můžeš utéct, vlčku?“ zeptal se Caden výhružně. Využil váhu svého těla Černý kámen.

„Vrátíme se. Dneska jsi byla hodně zlobivá,“ řekl Caden, chytil Ranii za dlouhé hnědé vlasy a postavil se, čímž ji donutil vyjeknout bolestí. Pokožka hlavy ji pálila.

Caden byl tak krutý, že Ranii ani nedal čas se postavit, a začal ji táhnout k řece.

Byla vyřízená. Zabijí ji za její pokus o útěk.

Avšak dříve, než se mohli vrátit na stranu své smečky, obklíčil je tucet bojovníků ze smečky Černý kámen a jejich gama se přeměnil do lidské podoby.

„Cadene Černý kameni,“ vyslovil gama Michael jeho jméno záměrně pomivé.

„Jo, stejně jako ty.“ Vítězoslavně se ušklíbl.

Zpoza řeky Rania viděla, jak její otec křičí na Cadena, aby se vrátil na druhou stranu hranice, než je chytí bojovník ze smečkyalu. „Není mi známo, že bys měl povolení vstoupit na území naší smečky.“ Pohlédl na Ranii, ale nevěnoval jí pozornost.

„Omlouvám se za vniknutí, ale jedna členka naší smečky se dnes prodiskutovali.“

„Ne, prosím… ne, neposílejte mě zpátky,“ žadonila Rania u gamy, ale ten o ni nemohl jevit menší zájem.

Gama Michael zvažoval své rozhodnutí, než přikývl. „V rozhodla být trochu drzá. Chytili jsme ji dřív, než mohla obtěžovat vaši smečku.“ Caden se usmál, zdál se být v klidu, ale jeho sevření Raniiných vlasů zesílilo.

Gama Michael naklonil hlavu k Ranii, ale neviděl jí jasně do tváře, protože jí vlnité vlasy zakrývaly polovinu obličeje.

„To dokážu pochopit, ale pravidla jsou pravidla. Bude to mít následky.“

„Rozumím.“ Caden přikývl. „Můžeme to probrat později, dovolte mi vzít toho čokla zpátky do mé smečky.“ Zatřásl Raniinou hlavou a neškodně se na gamu usmál. „Pozvu vás na kávu, abychom toezmi si ji a vypadni. Proberu tu záležitost se svým alfou.“ Podíval se na druhého bojovníka na protějším břehu řeky.

„Děkuji.“