„Co si myslíš, že děláš?!“

Na Raniinu tvář dopadla tvrdá facka. Schoulila se na studené podlaze kobky. Nevydala ani hlásku, zůstala tam a přijímala bití, přes kanceláře,“ řekl Caden a pohlédl na Ranii, která nehybně ležela na podlaze.

Alaric si hluboce povzdechl a pak vstal, nechávaje vlhkou kobku i svou dceru za sebou, zatímco Caden dřepl a odhrnul jí vlasy z obličeje.

Stále žila, dýchala, ale její oči byly mrtvé. Zírala do dálky, zdánlivě už necítila bolest. Při tom pohledu se vráska na betově čele prohloubila.

„Slyšíš mě?!“ zařval na ni Alaric, ale ona ani nehnula brvou. „Ranie!“

Někdo vstoupil do žaláře a přistoupil k betovi. „Můj otec si vás zavolal do svéně tak, jak to dělala vždycky.

„Způsobila jsi téhle smečce problémy!“

Beta Alaric zvedl nohu, připravený dceru kopnout, když si všiml, že se nehýbe. Se zamračením si zůstal.

Jakmile osaměli, Caden si dřepl. Sevřel Ranii bradu a zadíval se jí hluboko do očí. „Říkal jsem ti, že ti zničím život. Jak se opovažuješ utíkat před trestem?“

Její matné oči se pohnuly, když uviděla Cadena, a její vyprahlé rty se pohnuly, když promluvila chraplavým hlasem. „Nevěděla jsem, kde je má sestra. Říkala jsem ti to.“

„Lhářko!“ Caden ji udeřil do tváře tak silně, až si Rania myslela, že jí zlomil vaz.

Claire byla Cadenova přítelkyně. Byla také Raniina nevlastní sestra. Byla o pět let starší než Rania a o tři roky starší než Killian.

Svazek mezi Cadenem a Claire měl být uzavřen před rokem, ale den před obřadem našla Claire svého osudového druha a utekla s ním, zanechávajíc Cadena se zlomeným srdcem. Svou bolest proměnil v násilí a potřeboval někoho, koho by mohl vinit.

Rania byla snadný terč, jelikož byla černou ovcí smečky a také proto, že byla první osobou, která zjistila, že Claire utekla.

Kvůli tomu si Caden ve své zvrácené mysli usmyslel, že Rania musela Claire s útěkem pomáhat. Od té doby začalo týrání.

Nikdo se neodvážil postavit synovi alfy a Killian byl více než ochotný Cadenovi pomáhat jeho nevlastní sestru ničit, protože Ranii šikanoval už od doby, kdy beta Alaric uzavřel svazek s jeho matkou.

„Kde je?“ Caden popadl Ranii za přední část košile, kterou při tom roztrhl. Přiblížil svůj obličej k jejímu. „Chtěla jsi utéct, aby ses s ní setkala, že?“

„Nezáleží mi na ní, utíkám před tvým týráním. Tohle je peklo.“ Rania cítila na jazyku kovovou pachuť krve. Nemohla se sama uzdravit, protože ještě nezískala svou vlčici.

Léčivá schopnost měňavců začínala v okamžiku, kdy získali svého vlka, ale někteří ji získali dříve. Bohužel, to nebyl Raniin případ. Proto musela trpět bolestí, kterou jí Alaric, Caden a Killian působili.

„Ach, Ranie. Ty nevíš, co je peklo.“ Caden se posměšně uchechtl. „To, co se ti stalo v posledních dnech, není nic, to je teprve začátek. Pokud mi neřekneš, kde je Claire, udělám ti život ještě mnohem mizernější než doteď. To ti slibuju.“

Caden pak Ranii odstrčil a otřel si ruce o kalhoty, jako by se právě dotkl něčeho velmi špinavého, z čeho by se mu udělalo zle.

Zíral na bezvědomou dívku na zemi, jeho pohled postrádal jakékoli teplo, a pak zamířil ke dveřím a zabouchl je.

Rania byla příliš unavená. Uvítala temnotu, když ji pohltila. Uložila bolest a svá trápení k odpočinku, dokud je nebude muset znovu zvednout.

Avšak Rania si neodpočinula dlouho, protože ji probudil kbelík ledové vody, který se vylil na její tělo. Vyjekla a hlasitě zalapala po dechu; měla pocit, že se topí.

Okamžitě se posadila a otřela si vodu z obličeje, zatímco se její tělo třáslo. Bylo těžké určit, kolik je hodin nebo jak dlouho spala, když v téhle kobce nebylo žádné okno. Všechno bylo velmi šeré, celu osvětlovala jen jediná mdlá žárovka.

„Měla jsi hezký sen?“ Killian se uchechtl. Odhodil kbelík, který použil k nabrání studené vody, a dřepl si před Ranii. Usmíval se od ucha k uchu, šťastný, že v jejích očích vidí bolest.

„Co chceš?!“ Rania na něj chtěla zakřičet, ale zjistila, že její hlas je velmi chraplavý.

„Vstávej, otec s tebou chce mluvit.“ Killian vstal. Výsměšně se zasmál, když měla Rania potíže se postavit; nenabídl jí žádnou pomoc, což Rania ani neočekávala.

Její otec by bezpochyby chtěl mluvit o tom, co se stalo včera v noci, a jako obvykle by ji neposlouchal a svalil by veškerou vinu na ni.

Proto Ranii překvapilo, že se na ni Alaric neobořil, když vstoupila do jeho pracovny. Propustil Killiana, který chtěl zůstat a poslouchat jejich rozhovor.

„Odejdi, Killiane.“ V jeho hlase byla autorita a to stačilo k tomu, aby nevlastního syna vyhnal. „Posaď se, Ranie.“ Zamračil se, když viděl, jak je promočená a její tělo se lehce chvěje. „Proč jsi mokrá?“

Rania mu neodpověděla. Nezajímalo by ho, co se jí stalo, ani kdyby mu řekla, co Killian udělal. Rania už dávno přestala očekávat, že se jí otec zastane.

Měla pravdu, když její otec přešel k hlavnímu tématu, aniž by čekal na její odpověď.

„Kvůli scéně, kterou jsi včera v noci ztropila, má naše smečka problémy se smečkou Krvavý vlk. Za trest budeš degradována na služebnou. Zpřetrháš vazby s touto rodinou.“

Když to Rania uslyšela, začala se smát jako šílená, což donutilo Alarica svraštit obočí.