„Sieno, je čas navštívit toho tvého mrzutého, starého, otravného, hrubého – a nenávistného dědečka!“ postěžovala jsem si, když jsem procházela sídlem Lambertiových. „A kdy jsi tak ztěžkla?“

„Dovol mi, ať ti pomůžu!“ zavolal hlas za mnou. Překvapeně jsem se otočila a pohlédla na Gia, který mi vzal sedačku z rukou. „Je ti tak podobná.“ Usmál se a podíval se na Sienu.

„Jak se držíš?“

„Já?“ zeptala js