Navzdory nesnesitelné bolesti zkřivila Amálie rty do sarkastického úsměvu.

Jak ironické.

Jen proto, že byla příliš tvrdohlavá a odmítala se uchylovat k úskokům nebo se chovat koketně, byla považována za nepříjemnou.

Bez ohledu na to, co řekla, všichni už rozhodli, že je to její vina.

Flora se laskavě vrhla na Amálii a zákeřně jí vší silou zatlačila rukou na ránu.

S tváří smáčenou slzami měla Flora krutý výraz, když řekla hlasem, který mohly slyšet jen ony dvě: „Pch, Amálie, jsi tak ubohá. Proč jsi vůbec naživu? Koho zajímáš ty, pravá dcera Robertsonových? Možná jsi jejich dcera, ale já jsem jediná holka, kterou milují. Pokaždé, když tě vidím žebrat o lásku, je mi tě líto. Takže tě teď posílám do pekla. Až budeš zase na tomhle světě, doufej, že budeš mít víc štěstí. Mně to nevyčítej. Vyčítej to sobě. Neměla ses vracet. Uleví se nám, teprve až zemřeš.“

Když domluvila, podívala se Flora na své ruce, které byly potřísněné krví, a pak omdlela.

Její dva bratři ji přispěchali zachytit, v obavách, aby si neublížila.

Amálie se na zemi svíjela bolestí.

Bylo to tak chladné a tak bolestivé, a její srdce bolelo ještě víc.

Když se ujistil, že je Flora v pořádku, podíval se Dillon chladně na Amálii a řekl: „Chceš žít? Jestli ano, tak pros! Vzdej se své identity dcery rodiny Robertsonových a pak tě zachráníme.“

Amálie se ušklíbla.

Oči měla plné pohrdání, jako by Dillona provokovala.

Zvedl ruku, aby Amálii znovu uhodil, ale Flora se mátožně probrala a řekla:

„Dillone, nebij Amálii. Je zraněná. Rychle, zavolejte sanitku!“

Jakmile Flora domluvila, přiběhl k nim manželský pár ve středním věku.

„Floro, zlatíčko moje, jsi v pořádku?“

Amálie ležela na zemi s velkou kaluží krve pod tělem, ale nikdo ji neviděl.

Amálii to připadalo tak ironické.

Už dávno ztratila naději a plánovala odejít, ale nikdy nečekala, že na ni Flora nastraží takovou past, aby ji zabila.

Kdyby rodina Robertsonových k Amálii stále chovala nějakou náklonnost, Flořin plán by nevyšel.

Bylo jí na zvracení!

Hnusilo se jí, že jsou její rodina!

I kdyby zemřela, nechtěla mít s rodinou Robertsonových žádné spojení.

Amálii podepřela jakási podivná síla a podařilo se jí zvednout.

Z podbřišku jí tryskala krev a šířila se pod ní, jako by bolest ani necítila.

Nakonec se Amálie doplazila k okraji druhého patra.

„Přestaň hrát divadlo! Nehodláš se přiznat?“

Řekl chladně otec, Harley Robertson.

Přiznat?

Umírala. A oni chtěli, aby se přiznala.

Co udělala špatně?

Amáliin hlas se třásl bolestí a chladem. „Jste všichni tak špinaví! Hnusíte se mi! Jestli se ze mě stane duch, přísahám, že vás všechny budu strašit! Zničím celou vaši rodinu! Nikdy nebudete mít klid!“

Už dávno se vzdala veškeré naděje!

Nikdy nečekala, že ji budou chtít zabít.

Po těch slovech Amálie využila poslední zbytky sil, vrhla se z budovy a vrátila se do klidu.

Harley vydal chladný rozkaz. „Postarejte se o kamery v okolí a jděte zkontrolovat, jestli je mrtvá.“

Později společnost Austin Entertainment v Austinu oznámila, že dcera rodiny Robertsonových, venkovská a prostá dívka, která se před rokem vrátila domů, vypadla z druhého patra a je nezvěstná.

...

Tři roky rychle utekly.

Zprávy ze šoubyznysu v televizi hlásily: „Podle médií někdo zachytil Rylie Addisonovou zezadu. Její agent však popřel, že osoba na fotografii je Rylie.“

Agent byl skoupý na slovo, takže nikdo nevěděl, jestli je Rylie muž nebo žena.

Před dvěma lety napsala Rylie scénář, díky němuž se herci v seriálu stali velmi populárními.

Rylie nebyla příliš produktivní, vytvořila jen jedno drama ročně. Obě dramata byla nesmírně populární a stala se nejžhavějšími hity roku.

Lidé mimo branži chválili pouze herce, ale zasvěcení věděli, že bez zápletky a propracovaných postav Ryliina scénáře by diváci nebyli tak vtaženi do děje.

Brett pohlédl na zprávy v televizi a podíval se na svého asistenta, Eliho Mosse. „Už se zjistilo, kde se Rylie nachází?“

„Pane Brette, právě jsem kontaktoval agenta Rylie a ten řekl, že se Rylie brzy vrátí do země.“

„Až se vrátí, domluvte s Rylie schůzku.“

Eli odpověděl: „Rozumím, pane Brette. Pokusím se s agentem Rylie vyjednávat.“

Před třemi lety vstoupila Flora do šoubyznysu a hrála mnoho rolí nevinných dívek.

Před rokem rodina Robertsonových investovala do dramatu, v němž měla hrát hlavní roli, ale to propadlo a ani její vlastní rodiče to nemohli vystát.

Brettovým plánem bylo kontaktovat Rylie Addisonovou a nechat ji napsat drama přímo na míru Floře.

Bylo všeobecně známo, že Flora je princeznou rodiny Robertsonových. Její rodiče a bratři ji zbožňovali.

V Simpsonu, na druhé straně polokoule, byla noc.

Žena natáhla štíhlou ruku a rozsvítila stolní lampu.

Její dlouhé vlasy splývaly přes okraj postele jako vodopád.

Otevřela zásuvku nočního stolku, vyndala jahodový bonbon, rozbalila ho a vložila do úst.

Amálie se posadila, tvář měla úchvatně krásnou, s plnými a svůdnými rty.

Oči měla v koutcích mírně zvednuté. Když si vzpomněla na ten sen, uchechla se, a v tom smíchu byl náznak zlomyslnosti.

Natáhla ruku a dotkla se břicha.

Jizva zanechala na jejím břiše lehký hrbolek a přes pas a břicho měla vytetované rozkvetlé kamélie.

Uplynuly tři roky.

O tom dni se jí zdálo téměř každou noc.

Její takzvaná rodina po ní šla bez slitování.

Před zraky těch, které považovala za rodinu, byla opakovaně pobodána zločincem.

Zemřela už dávno, už tehdy, když jí její takzvaná rodina ublížila na celém těle.

Teď, po návratu z pekla, už Amálie nebyla Amálií.

Ta Amálie, která bývala tak plachá a toužila po rodinné lásce, už byla jimi zcela zabita.

Její dlouhé vlasy padaly dolů a tělo jí zakrývala jen hedvábná noční košile.

Její hnědé vlasy a světlá pleť tvořily spolu s rudými rty ostrý kontrast.

Protože nemohla spát, posadila se a odemkla telefon. Měla tam spoustu nepřečtených zpráv. Na jednu z nich klikla. [Promiň, Amálie. Stále jsme nenašli osobu, kterou hledáš.]

Amálie odpověděla jedinou větou. [Tak přestaňte hledat.]

Svého zachránce hledala dva roky, ale nic se nenašlo.

Vzhledem k tomu, že zachránce nechtěl být odměněn, nebude ho obtěžovat.

Amálie věřila, že se ve velkém světě znovu setkají.

Před třemi lety byla vystavena všemožnému týrání ze strany rodiny Robertsonových a vypadla z druhého patra. Když se znovu probudila, byla v Simpsonu.

Trvalo jí půl roku, než se vrátila z pekla.

A celý rok ležela v posteli, než se plně zotavila.

Jediné, co ji stále trápilo, byla bolest v kříži během deštivých dnů.

Naštěstí město, ve kterém se nacházela, bylo obdařeno sluncem téměř každý den a jen zřídka zažívalo deštivé dny.

Ptala se nemocničního personálu a lékařů, ale věděla jen to, že ji tam někdo přivezl a předplatil obrovskou částku na léčebné výlohy.

Každý měsíc někdo volal a ptal se na Amáliino zotavení.

Když však zkusila vytočit to číslo, bylo vždy mimo provoz.

Dokonce se pokoušela vyhledat informace o té osobě prostřednictvím bankovních účtů, ale stále bezvýsledně.

Za poslední dva roky si najala soukromá očka, aby jejího zachránce našli, ale nic nezjistili.

Amálie sklopila oči, zívla a zakryla si tvář.

Její hvězdné oči se zdály být zamlžené tlumeným světlem.

Její rty byly lákavé jako ty nejjemnější růže.

Protože si zachránce nepřál, aby ho našla, vzdá to.

Amálie věřila, že se s ním znovu setká.