Jakmile si Amálie zvykla říkat mu Tony, už jí to nepřipadalo tak těžké.

„Dobře.“ Antonio natáhl ruku a jemně se dotkl Amáliiny tváře.

Teprve tehdy si Amálie vzpomněla, že je stále zabalená v ručníku.

Ustoupila z Antoniova objetí s úmyslem vzít si pyžamo. Antonio však byl rychlejší, shýbl se pro něj a podal jí ho. „Jdu se osprchovat.“

„Tak jo.“ Amálii bušilo srdce.

Poté, co se převlékla do pyžama,