Seděl jsem na místě spolujezdce a Bryan řídil. Okénka byla stažená a ruku jsem měl vyvěšenou ven. Vzali jsme džíp pro případ, že bych zachytil její pach. V tuto chvíli jsme však byli na cestě už čtyři hodiny a já necítil ani závan. Hlídka se také hlásila, ale řekli, že území opustila už před pár hodinami.

„Nemůžu uvěřit, že je tak kurevsky rychlá,“ zamyslel se Bryan, zatímco se proplétal dopravou.