„KIERANE!“ zaječela jsem a rozrazila dveře auta.

Po prvotním šoku ze sledování scény se mé smysly konečně znovu nastartovaly a já skočila do akce. Už ve mně nebylo žádné zaváhání. Prostě jsem okamžitě vyrazila sprintem k němu.

Pohybovala jsem se tak rychle, jak jsem jen mohla, a sahala po dýce dřív, než mé nohy dopadly na zem. A čím blíž jsem byla, tím víc z té vřavy jsem slyšela.

Bylo tam vrčení,