Mezitím v rezidenci Fullerových.

Jean instruovala služebnou, aby odstranila všechny stopy po Sonie – povlečení, ve kterém spala, pantofle, které nosila, zástěry, které oblékala, a dokonce i nádobí a hůlky, které používala.

„Co to děláte?“ Toby se mírně zamračil, když se vrátil.

Jean si tiše odfrkla. „Proč bychom si měli nechávat věci té ženské? Tina je ta, kterou si v budoucnu vezmeš.“ Při řeči obrátila oči v sloup a spěšně k němu přistoupila. „Toby, copak ses s ní už nerozvedl? Pamatuj, že všechny peníze, které máš, jsou tvé těžce vydělané peníze. Ani tě nenapadne dát jí jedinou vindru!“

Odpověděl lehce: „Nic nechtěla.“

Jean tomu zjevně nevěřila. „To není možné! Jak by mohla nic nechtít? Nemá peníze, tak proč by se z tebe nesnažila vytřískat jmění? Kde by jinak vzala peníze na toho svého vydržovaného milence?“

Při pomyšlení na Soniin vztah s tím modelem Tobyho rozbolela hlava. Nechtěl se už s Jean dál zabývat, a tak nařídil Tomovi, aby jí ukázal rozvodovou dohodu.

Když dorazil do patra, všiml si, že Tina sedí před oknem a čte si knihu.

Zvedla hlavu a jemně se na něj usmála. „Jsi zpátky.“

Při pohledu na její uklidňující úsměv se podrážděnost v jeho srdci pomalu odplavovala.

„Cítíš se lépe?“

„Je mi fajn. V pokoji jsem se nudila, tak jsem si našla knížku, abych zabila čas.“ Tina jemně položila knihu na noční stolek, vstala a objala Tobyho zezadu kolem pasu. „Toby, lituješ, že ses s ní rozvedl?“

Tobyho hlas byl tichý. „Nelituji; nemiluji ji. Kromě toho podváděla jako první.“

Koutky Tininých úst se mírně zvedly.

Muž se otočil a objal ji. „Už o ní nemluvme. Nejdůležitější je teď tvé zdraví. Strýček Gray pro tebe příští měsíc uspořádá banket, takže se musíš brzy uzdravit.“

Tina zamrkala a s úsměvem odpověděla: „Já vím.“

Když Toby odešel, vytočila číslo hospodyně Grayových.

„Slečno, jaké je vaše přání?“

„Řekněte tátovi o tom, jak do mě Sonia nabourala autem. Víte, co máte říct, že?“

„Ano, slečno.“

Po zavěšení telefonu otočila Tina hlavu ke kaktusu u okna a koutky úst se jí pomalu zvedly vzhůru.

Toby se vrátil do firmy a zavolal si Toma do kanceláře. „Jak to vypadá se Srdcem oceánu, které jsem ti kázal připravit?“

Tom uctivě odpověděl: „Pane, přišla zpráva z Itálie; říkali, že to letecky doručí asi za týden.“

Náhrdelník Srdce oceánu byl slavným dílem mezinárodně uznávaného designéra K. V zemi byl pouze jeden a byl nesmírně cenný. Tom věděl, že Toby vynaložil spoustu prostředků na jeho koupi a plánoval ho použít k žádosti o ruku Tiny na rodinném banketu Grayových.

To Tomovi připomnělo Tobyho manželku, která s ním byla šest let.

Nikdy jí nedal žádný dárek, natož drahé náhrdelníky, nebo dokonce květiny.

Jednou ho přišla navštívit do firmy s krabičkou oběda, ale on ji s chladnou tváří vyhnal. Okamžitě se stala terčem posměchu celé firmy. Všichni zaměstnanci věděli, že manžel svou ženu nebere vážně. A těch párkrát, co přišla poté, ji odmítli rovnou na recepci.

Tom si povzdechl. Toby se ke své bývalé ženě choval s mnohem menší než jednoprocentní něhou, kterou věnoval Tině.

Když Toby uslyšel Tomovu odpověď, jen odmítavě přitakal, aniž by promluvil. Poté sklonil hlavu a pokračoval v prohlížení složek před sebou.

Právě v tu chvíli zazvonil telefon.

Toby se podíval a uviděl, že volá kamarád, takže hovor rychle spojil. „O co jde?“

Z druhé strany linky se ozval hlas lehkovážného mladíka. „Toby, podívej se na nejnovější titulky na internetu.“

Toby nevěděl, co tím ten muž sleduje, takže odemkl telefon a zběžně se na něj podíval. V mžiku jeho oči zamrzly na jednom článku.

Byla to dosti intimní fotografie Sonii s tím modelem. On měl hlavu skloněnou, zatímco ona ji zakláněla nahoru. Úhel snímku budil dojem, že se líbají.

Spolu s fotografií tam byl i poutavý červený titulek – „Mimořádná zpráva! Prezident Fuller donucen k rozvodu, zatímco populární model úspěšně zaujal jeho místo!“