„Kdyby mě k tomu nenutila, nebral bych si ji,“ vyhrkl Justin bez sebemenších zábran.

Pak se přetočil a přišpendlil Mabel pod sebe.

„Miláčku, tvá snoubenka je opravdu tady.“

Mabel mu položila ruce na hruď a ukázala směrem ke dveřím ložnice.

„To není možné! Právě jsem ji vyprovodil, tak jak by mohla...“ Zatímco to říkal, Justinovi to nedalo a pohlédl ke dveřím. „Anno? Proč jsi tady?“

V okamžiku, kdy mě spatřil, okamžitě ztuhl.

Rychle se z Mabel vyškrábal a s pohledem plným paniky mě pozoroval.

V tu chvíli jeho touha zmizela beze stopy. V panice si ani nestihl zakrýt svou nahotu.

Mabel si naopak přitáhla přikrývku a podívala se na mě s opovržlivým úšklebkem v koutcích úst.

To už jsem měla tvář zmáčenou slzami. Zaplavena hněvem a nenávistí jsem chtěla vykřičet krutost té pravdy, ale jen jsem se otočila k odchodu.

Justin se za mnou rychle rozběhl s ručníkem kolem pasu, z očí mu vyzařovala vina. „Můžu to vysvětlit, Anno...“

„Co je tu k vysvětlování? Viděla jsem všechno naprosto jasně, tak co mi k tomu chceš ještě říct?“

I když mě to bolelo tak, že jsem nemohla ani dýchat, jeho nabídka vysvětlení mi dala záblesk naděje.

Ale vtom se objevila Mabel v Justinově košili. Vlnité kadeře jí padaly na ramena v rozcuchaném nepořádku. V tu chvíli vypadala o to svůdněji.

Došla až ke mně se vzdorem v očích. „Reese je Justinovo dítě.“

Co to právě řekla? Reese? Její tříleté dítě je ve skutečnosti Justinovo?

Dříve mi v srdci svitla jiskřička naděje, ale když její slova dopadla, jako by ji rozmetala bomba. Na chvíli jsem měla pocit, že se mi zhroutil celý svět.

Nervózně jsem stočila pohled k Justinovi v naději, že to popře, ale věci se nevyvíjely podle mého přání.

Lehce svěsil hlavu s vinou v očích, čímž mlčky přiznal, že Reese je skutečně jeho dítě.

Bylo to, jako by mi někdo vrazil dýku přímo do srdce. Chtěla jsem křičet a zuřit, ale slova mi unikala, jak mě přemáhaly emoce.

Zachvátila mě prudká zuřivost a nepřátelství.

Jak mě mohli zradit takovým podlým způsobem? Posledních sedm let jsem ho považovala za muže, kterého miluji nejvíc na světě, a ji za svou nejlepší kamarádku, a přesto se za mými zády tahali a dokonce spolu měli dítě?

„Ty děvko!“

Jakmile pohár mého hněvu a ponížení přetekl, zvedla jsem ruku a vlepila Mabel facku. Dala jsem do toho tolik síly, až mi ruka znecitlivěla.

„Mabel!“

Ozval se Justinův hlas plný obav o Mabel.

Mabelina tvář se po mé tvrdé facce prudce otočila na stranu, ale v příštím okamžiku trhla hlavou zpátky a zuřivě na mě zírala.

„Jsi v pořádku, Mabel? Bolí to?“

Justin hleděl na Mabel s úzkostí vepsanou ve tváři a ten pohled mi znovu způsobil ostrou bolest.

Je tohle skutečné? Můj snoubenec projevuje takovou starost o tu rozvracečku, která přímo přede mnou zničila náš vztah? Ať jdou všichni k čertu!

„Uhodila mě, Justine. Moje tvář strašně bolí.“

Mabel nasadila žalostný výraz, chytila se Justina za paži a po tváři jí stékaly slzy bolesti.