**Evelina**

Probudila jsem se na obláčku. Na velice pohodlném obláčku. Říkám si, jak je možné, že peklo má tu nejpříjemnější postel, v jaké jsem kdy spala. Možná bych si ji měla vzít s sebou domů do světa smrtelníků. Neochotně vstávám z postele, černá hedvábná prostěradla kloužou z mého těla jako šepot slibu návratu… a já se chci vrátit, ale neudělám to. Dnes mám věci na práci. Je extrémně těžké p