Ranní vzduch mě udeřil jako facka, když jsem vyšla ven – chladný, ostrý a až příliš jasný pro někoho, kdo ještě neměl kofein. Čtyřčata se už v autě hádala o hudbě, jídle nebo možná o samotné existenci slušného chování.

Vklouzla jsem na sedadlo řidiče, stále napůl v polospánku, a sáhla po bezpečnostním pásu, když se mi před obličejem objevil kelímek.

„Co to je?“ zeptala jsem se a zamrkala na ten po