„Pamatuješ si, jak se startuje generátor?“ zeptá se táta a mračí se z deštěm zbičovaného okna, jako by mohl elektřinu přivolat zpátky pouhou silou své otcovské vůle.

„Ani ne,“ řekne máma a kousne se do rtu. „Teda, vím, že nějaký máme. Někde.“

Oba se podívají na mě.

Povzdechnu si a odrazím se od kuchyňské linky, kde jsem ve tmě utíral talíře.

„Přijdu na to.“

Táta mě poplácá po zádech. „Věděl jsem,