Když najdu Milu, prakticky září. Zády se opírá o zeď, rukama si pohrává s uvolněným pramenem vlasů a směje se, jako by byla v jedné z těch přeslazených romantických komedií, na které mě vždycky nutí se dívat. Ten kluk před ní je vysoký. Jakože vážně vysoký. Dost vysoký na to, aby k němu Mila – Mila, která z nikoho nemá nervy – vzhlížela s širokými, třepotajícími se řasami a tím úsměvem „chci tě sn