Nejsem tak unavená, jak jsem si myslela, že budu.

Nohy mám zahřáté tím příjemným potanečním způsobem a pod výstřihem růžového tílka mám lehký povlak potu, ale není to vyčerpání. Je to adrenalin. Vzrušení. Toho dobrého druhu.

Zkouška byla hlavně o tom, abychom si s Lucem na sebe zvykli – jak se hýbe on, jak se hýbu já, jak se setkáváme uprostřed. Je silný a uzemněný a zpočátku jsem byla trochu napj