Je těsně po desáté dopoledne, když vejdu do malé kavárny dva bloky od studia. Moje plátěná taška je těžká s náhradními piškoty, lahví s vodou a tlustým rozvrhem zkoušek složeným v mém diáři jako posvátná mapa. Dnes žádná škola – jen šest plných hodin u tyče a ve vzduchu, a já se ani neděsím. Ne tak docela.

Objednám si borůvkový scone a střední latté, obejmu se pažemi, když poodejdu stranou čekat n