Dveře se rozletí, jako by vybuchla bomba, a s chladem se dovnitř vřítí sbor hlasů.

„Ty vole, to ne – vy dva jste fakt něco upekli?“

Zoein hlas. Příliš hlasitý, příliš bodrý.

Tyler je hned za ní. „Páni, voní to tu jako skořicové nebe.“

Instinktivně ustoupím a nechám Penny, ať si vezme pozornost. Usměje se, skromně a vřele, i když její ruce nervózně těkají po okraji linky.

Zbytek stáda se nahrne dov