Je těsně po poledni, když vjíždíme na dlouhou štěrkovou příjezdovou cestu, která se vine kopci jako tajemství. Venkov tu voní jarem, sluncem prohřátou trávou, starým dubem a slabými stopami levandule ve větru. Nemá tušení, kde jsme, jen to, že jsem jí řekl, aby si oblékla něco pohodlného a vzala si s sebou úsměv.

Udělala obojí.

Na sedadle spolujezdce prakticky září, má na sobě lehké letní šaty v b