Danielův pohled

Ve chvíli, kdy otevřu dveře, ucítím tu nejlahodnější vůni, jakou jsem kdy cítil, a vím, že jsem našel svou druhou šanci.

Vidět jiného muže dotýkat se toho, co je mé, mě nutí vrčet. Když vidím tři muže, jak si stoupají před mou družku, můj lykan úplně ztrácí nervy a vrčí ještě hlasitěji.

Když slyším promluvit tu mladou dívku, divím se, proč mluví s Alfou tak neuctivě. Dokud ji neuslyším promluvit znovu; tehdy poznám, že se mé družce stalo něco jiného, a chci někoho zabít.

Když slyšíme dívku oslovit naši družku jako mámu, můj lykan šílí, protože si uvědomuji, že na mě má družka buď nepočkala, nebo jsem i já její druhá šance.

Zatímco matka s dcerou vysvětlují svou minulost, musím krotit svého lykana, aby se nevrhal vpřed. Chci, aby má družka věděla, že ji přijímám, bez ohledu na cokoliv.

Má družka při Hunteriných slovech zrudne jako rak a já vím, že s ní bude spousta práce. *„Alfo, co ta holka?“* spojí se se mnou jeden z mých mužů a já přes spojení řeknu Gabeovi, ať na ni dohlédne.

„Jsem tu v nevýhodě. Vy znáte mé jméno díky vaší dceři, ale já neznám vaše,“ řeknu, když ji otočím čelem k sobě. „Jmenuji se Aspena,“ řekne a já se mohu utopit v jejích krásných tmavě hnědých očích.

Skloním hlavu, abych zajal její rty svými, a když nechám jazyk sklouznout po jejím spodním rtu, zalapá po dechu, což mi dá šanci polibek prohloubit. Jedna ruka se jí zaplete do vlasů a druhá putuje dolů na její zadek.

Přitáhnu si ji blíž k tělu, aby cítila mou zuřivou erekci, a vtom si někdo odkašle. Neochotně přeruším polibek a přitisknu jí hlavu na svou hruď.

„Omlouvám se, že ruším, Alfo. Ta holka není moc nadšená z toho, že ji Gabe sleduje,“ řekne Brent a já slyším svou družku se zachichotat. Do prdele, ten zvuk miluju a postarám se o to, abych ho slýchal znovu a znovu.

„Tobě to připadá vtipné, krásko?“ zeptám se jí a ona se na mě s úsměvem na tváři podívá a přikývne. „Tohle je Brent, můj Beta. Gabe je můj Gama a bude na ni dohlížet, ať se jí to líbí, nebo ne,“ řeknu a má družka vybuchne smíchy.

„Přeju mu hodně štěstí,“ řekne, zatímco se stále směje, a Brent i já zíráme na Aspenu. „Hunter je čtrnáct a je tak tvrdohlavá a paličatá, jak jen to jde. Alfa Malcolm začal s jejím výcvikem, když jí bylo jedenáct, a ona překonává jeho nejlepší bojovníky.“

*„Alfo, raději pojďte ven,“* ozve se mi přes spojení jeden bojovník a hádám, že zjistíme, jestli to má něco společného s Hunter. Chytím Aspenu za ruku a vyjdeme ze smečkového domu.

Nevím, jestli mám být zuřivý, nebo se potrhat smíchy, a volím to druhé, když vidím Gabea ležet obličejem k zemi s Hunterinou botou na krku. Aspena a Brent se ke mně připojí, zatímco se Gabe stále snaží dostat zpod její nohy.

„Hunter, můžeš prosím pustit mého Gamu?“ zeptám se jí zadýchaně. Podívá se na mě a řekne: „Tohle je tvůj Gama? Možná bys ho měl vyměnit, jestli nezvládne čtrnáctiletou holku.“ Gabe zírá s otevřenou pusou, jak mu ta slova docházejí.

Odstoupí od Gabea a nabídne mu ruku, ale Gabe je příliš zaneprázdněn tím, jak na ni zírá. Pokrčí rameny a odkráčí pryč, přičemž přes rameno zavolá: „Zatím, mami.“

Gabe konečně přijde k sobě a postaví se na nohy, stále hledí za Hunter. „Alfo, kdo je ta holka?“ zeptá se a já ho představím Aspeně. „Jejich příběh vysvětlím později, ale Hunter je Aspenina dcera.“

Vidím na jeho tváři ohromený výraz a překvapí mě jeho poznámka: „Ale ty jsi vlkodlak.“ Přikývne hlavou, ale nic dalšího neřekne.

„Kolik jí bylo?“ Je to jediné, na co se zeptám, protože vím, že Aspena mou otázku pochopí. Aspena ke mně vzhlédne a řekne: „Bylo jí jedenáct a jsem ráda, že jsem si nastudovala lykanskou proměnu, jinak bych nevěděla, co dělat.“

Mí muži zalapají po dechu, protože je velmi neobvyklé, aby se Lykan projevil v tak mladém věku. Zeptám se jí na Hunterin výcvik a ukáže se, že Alfa Malcolm si o tom tématu něco nastudoval.

Alfa Malcolm nám dá vědět, že naše pokoje jsou připraveny, ale já už vím, že dnes v noci nebudu spát sám. Jedinou otázkou je, kde budu spát.

„Promiň, ale povinnost volá,“ řekne Aspena. „Jsem potřeba na ošetřovně a myslím, že ty jsi potřeba na jižní hranici.“ Podívám se na Malcolma a on přikývne hlavou. „Dobrá, ale jeden z mých mužů zůstane s tebou,“ řeknu a ona pozná, že v tomhle neustoupím.

Pokrčí rameny a odejde poté, co mi dá pusu na tvář. Pošlu s ní Victora a ten ji rychle následuje.

Victor se mi ozve, že na ošetřovně je vše pod kontrolou, takže jde Aspena domů. S vědomím, že budu ještě chvíli zaneprázdněn, mu řeknu, ať jde s ní.

Téměř o dvě hodiny později se věci na jižní hranici uklidnily a já se nemůžu dočkat, až uvidím svou družku. Zeptám se Malcolma, ve kterém patře smečkového domu Aspena bydlí, a on mi řekne, že bydlí v chatce nedaleko školy.

Tak se ho zeptám, jestli mi může ukázat, kde Aspena bydlí, zatímco jsme na cestě do smečkového domu, a on ukáže za nás. „Tam tou polní cestou,“ je vše, co z něj dostanu.

Otočím se na podpatku a rychle najdu cestu, kterou zmínil. Cítím ji a můj lykan začíná šílet, chce, abych si pospíšil. Začnu jít rychleji, protože stejně jako můj lykan chci být se svou družkou.

U vchodových dveří zaváhám, ale pak je otevřu a zavolám: „Zlato, jsem doma.“ Vejdu do kuchyně právě včas, abych viděl Hunter vyprsknout cokoliv, co měla v puse, a málem spadnout smíchy ze židle.

Naštěstí jsem dost rychlý, abych ji chytil, a když ji posadím zpátky na židli, řeknu: „V klidu, holka. Mohla sis ublížit.“ Vidím, jak se jí v očích tvoří slzy, a přitáhnu ji do náruče se slovy, že mě mrzí, jestli jsem ji vylekal.

Zatřese hlavou na mé hrudi a já se odtáhnu, abych se na ni podíval. „Nevylekal jsi mě; jen to vždycky byla jen já a máma. Nikdo jiný, kdo by se o mě staral, nikdo jiný, kdo by tam byl, aby mě chytil, kdybych to potřebovala.“

„Hunter, já tě vždycky chytím. Vždycky tam budu, když mě budeš potřebovat, o tom nikdy nepochybuj.“ A vím, že jim musím říct o své minulosti. „Jednou jsem měl to štěstí, že jsem našel svou osudovou družku, ale před mnoha lety jsem ji ztratil. Když zemřela, nechala mě tu se čtyřmi dospělými syny.

Po desetiletích samoty jsem začal doufat, že najdu druhou šanci, a s tvou matkou jsem ji našel. Všichni máme minulost, ať už je stará roky nebo desetiletí.“ Aspena mi položila ruku kolem pasu a Hunter mi položila ruku na tvář.

Poprvé od té doby, co jsem ztratil svou první družku, se cítím opět celistvý a oběma jim to řeknu.

Hunterův pohled

Daniel u večeře vypráví o své první družce a synech a já se nemůžu dočkat, až je poznám. Už nejsem jedináček a Danielovi spadne čelist, když ta slova vyslovím nahlas.

„No, teď jsi se mnou uvíznul, tati,“ řekne škádlivě a on se natáhne přes stůl, aby mi rozcuchal vlasy. Máma se směje našemu dovádění a myslím, že jsem ji nikdy neviděla tak šťastnou.