Alexia si byla jistá, že ji muž se zlatýma očima zabije, když to neudělal ten se stříbrnýma, ale jakmile se ocitl přímo před ní, tvrdý výraz z jeho tváře zmizel.

Stál nad ní, zatímco ona ležela na zemi, a shlížel na ni ze své neuvěřitelné výšky. Byla jim zcela vydána na milost. Ale neudělal žádný pohyb, aby ji zabil, jak před vteřinou prohlásil.

Unikl jí tichý výdech, když na oba zírala v děsu a zmatku. Co se to dělo?

„Nejsi toulavá.“

Řekl jí muž se zlatýma očima a přimhouřil je ještě víc.

Rychle přikývla, příliš ohromená na to, aby promluvila. Do očí se jí málem nahrnuly slzy z toho, že si uvědomil, že není hrozbou, jak si pravděpodobně mysleli, a proto se ji pokusili zabít.

Ohlédl se na svého bratra ve vlčí podobě a upustil oblečení, které svíral v pěsti, na zem. Vlk ho popadl a zmizel v lese. Ozvalo se několik hlasitých kleteb a praskání provázející proměnu, což vyplašilo hejno ptáků, kteří vzlétli k nebi.

Pak se z lesa vynořil zvuk kroků. Alexia zírala s rukou na hrudi, bála se, co odtamtud vyleze, ale když její oči spočinuly na mužské postavě vystupující z lesa, rty se jí v šoku pootevřely.

Byl téměř dokonalou kopií muže se zlatýma očima. Stejná tyčící se výška, silná, široká ramena a přirozeně snědá pleť. Stejné rozcuchané černé vlasy, jen ty jeho byly o palec kratší, ale něco bylo znatelně jiné.

Jeho oči zářily stříbrně. Lesklá, nádherná stříbrná, stejně jako jeho ďábelský vlk.

A měl na sobě černé kapsáče a těžké boty, ale košili měl rozepnutou, odhalující žebřík vyrýsovaných břišních svalů na trupu.

Alexia oněměla úžasem, její rozšířené oči těkaly zpět k tomu se zlatýma očima a pak zase k tomu se stříbrnýma. Dvojčata, uvědomila si.

Jejich mužská krása byla tak dechberoucí, že se její prvotní strach změnil v něco jiného, co vyhnalo hlas z jejího hrdla. Pak si vzpomněla, že ten zlatooký oslovil druhého muže Milesi.

Miles. To jméno znělo povědomě.

Přišel si stoupnout vedle bratra a řekl:

„Právě jsem jí chtěl vyrvat hrdlo, když jsem na ní ucítil pach smečky. Nemá individuální pach, takže nemám kurva tušení, co má být zač, Michaele.“

Michael. Miles.

Alexia zalapala po dechu, když jí to najednou došlo. Dvojčata Alfy jejich smečky! Nikdy předtím je neviděla, protože byla vždy zavřená doma kvůli tomu, jakou ostudou pro rodinu byla, proto je ani jejich vlky nepoznala.

Ale byli to oni. A málem ji zabili?

„Alfy, jsem z vaší smečky! Nejsem toulavá, prosím. Vždycky chodím touhle cestou ze školy! Můj otec je Beta Raymond!“

Zvolala zoufale a vyškrábala se ze země. I když stála v plné výšce, hlava jí sotva sahala k jejich hrudím.

Michael a Miles si vyměnili pohledy a Michael vykročil vpřed s varováním zářícím v jeho zlatých očích.

„Neopovažuj se nám lhát. Jak to, že jsme tě nikdy předtím neviděli?“

Miles si založil ruce na prsou, až se mu napnuly bicepsy:

„A proč nemáš kurva žádný pach?“

Alexia se zoufale snažila vysvětlit, ale bylo těžké to udělat se dvěma mocnými Alfami tyčícími se nad ní, s jejich silou a schopností roztrhnout ji vejpůl, kdyby lhala.

Zakoktala se, pak si vzpomněla, že její sestra s dvojčaty Alfami chodí. Nenáviděla, že musí zmínit Kaylu, kvůli vší té bolesti, kterou jí způsobila, ale teď to bylo nutné.

To byla jediná věc, které by uvěřili.

„Jsem sestra vaší přítelkyně,“ řekla. „Kaylina starší sestra.“

Výrazy na jejich pohledných tvářích se při těch slovech současně změnily. Miles udělal krok vpřed, oči smrtelně vážné.

„Cos to právě řekla?“

Alexia zopakovala:

„Jmenuji se Alexia. Můj otec je Raymond a jsem Kaylina sestra. Jen se snažím dostat domů.“

Miles tomu nehodlal uvěřit. Jeho tón byl nedůvěřivý:

„Myslíš si, že nás můžeš jen tak oblafnout tím, že zmíníš pár jmen—?“

„Nelže.“

Řekl náhle Michael a upřeně se díval na Alexii. Byl profík ve čtení lidí, věděl, kdy lžou nebo předstírají, a viděl v řeči Alexiina těla upřímnou poctivost a strach.

Miles se k němu otočil:

„Jak jsme kurva mohli nevědět, že naše přítelkyně má celá ta léta sestru? Vždycky mluví o tom, že je jediná dcera. Myslel jsem, že o Kayle víme kurva všechno?“

Michael vypadal s každou vteřinou rozzuřeněji, jak přemýšlel, proč by jejich přítelkyně tajila skutečnost, že má sestru.

Proč by kurva lhala?

„Jsem z ní kurva zklamanej,“ procedil Michael skrz zuby a oči mu potemněly. Miles měl na tváři stejně rozzuřený výraz.

„Za ty roky, co spolu chodíme, před námi takový tajemství neustále tajila? Znamená to, že nám kurva nevěří?“

Michael zaťal čelist.

„No, já vím kurva jistě, že teď nevěřím já jí. A to se má brzy stát naší Lunou, když k nám není ani upřímná.“

Hněv z nich vyzařoval ve vlnách, ale Alexia si dokázala s úlevou oddechnout, když viděla, že jí konečně uvěřili. Ale bylo děsivé stát blízko dvou rozzuřených Alf.

Nedokázala si představit, jaký bude Kaylin další krok proti ní, jakmile zjistí, že odhalila její lež jejím přátelům.

Ale prozatím byla ráda, že ji nezabili pro nic za nic. A Kayla musela její existenci tajit, protože byla zrůda a ostuda rodiny.

Lidé ve smečce ji znali jen proto, že vycházela z domu pouze do školy, nebýt toho, nikdo by o její existenci ani nevěděl.

Otec nad ní zlomil hůl a ztratil k ní veškerou lásku, takže se její domov stal jejím vězením. No, teď se do toho vězení vracela víc než ráda, poté co tak těsně unikla smrti s nebezpečnými dvojčaty Alfami.

„Vezmeme tě domů.“

Řekl Miles. Nebyla to nabídka, takže i kdybych se raději vrátila domů sama, nic jsem neřekla, v obavě, že by si svůj vztek na Kaylu vylili na mně.

Michael vykročil po cestě a já se pokusila jít za ním, ale nohy se mi třásly ze zbytkového adrenalinu, který mi pumpoval v žilách po tom děsivém zážitku. Miles se zastavil a sjížděl mě pohledem od hlavy k patě.

„Zranil jsem ti nohy?“

„N-ne...“

Moje tiché zakoktání bylo přerušeno, když se sklonil, zvedl mě ze země a vzal mě do náruče. Bylo to tak nečekané, že mi tvář okamžitě zalil šokovaný a rozrušený ruměnec.

Jeho stříbrné oči mou reakci zaznamenaly, ale nic nekomentoval. Začal kráčet po cestě, s Michaelem v čele. Byli rychlí, protože v době, kdy jsem se zuřivě červenala, jak se mé tělo tisklo k Milesově teplé hrudi a vdechovalo jeho mužnou vůni, jsme už dorazili k mému domu.

Michael se vpředu zastavil a otočil se, aby se podíval na mě v bratrově náručí.

„Jsme tady.“

Miles mě jemně postavil zpátky na nohy a já zašeptala tiché poděkování, snažíc se schovat zrudlý obličej v kapuci. Bez toho, abych se na kohokoli z nich ohlédla, jsem prakticky vyletěla po schodech na přední verandu a spěchala dovnitř, opírajíc se zády o dveře.

V domě bylo šero, což znamenalo, že nikdo není doma, ale i přes dveře jsem stále cítila jejich krásné pohledy na sobě.

Rychle jsem se odlepila od dveří, šla se zhroutit na gauč a sotva jsem dokázala přijmout, co se právě stalo. Dvojčata Alfy mě málem zabily v domnění, že jsem toulavá. Pak mě přinesly domů.

Cože?

A celou tu dobu jsem strávila v Milesově silném náručí. Bylo neuvěřitelné, že já, zrůda, bych kdy zkřížila cesty s Alfami. Vytřeštěnýma očima jsem zírala na své nohy, které se stále třásly.

Ale z úplně jiného důvodu.

Michael a Miles chvíli zírali na dům, do kterého Alexia vešla, než Miles zavrtěl hlavou.

„Opravdu je to Kaylina sestra.“

Michael si zabořil ruce do kapes a ustoupil.

„Konfrontujeme ji s tím, až ji uvidíme.“

Téměř náhodou začal Michaelovi zvonit telefon, což upoutalo Milesovu pozornost.

Oba se podívali Michaelovým směrem a viděli, jak vytahuje mobil z kapsy. Podíval se na displej, kde svítilo jméno volajícího: Ciara.

Zvedl to.

„Ano?“

„Alfo.“

Promluvila, hlas stažený sebeovládáním. Kdykoli takhle zněla, Michael věděl, že ji něco nebo někdo silně naštval. V tomto případě to byl někdo, podle jejích dalších slov.

„Kayla je tady a má těžký záchvat vzteku. Kvůli tomu se vaše mladší sestra dostala do hádky s ní, a teď se to vymyká kontrole tak, že se Kayla chystá pustit do rvačky s Jennou.“

Michael krátce zavřel oči, ještě naštvanější než předtím.

Prohrábl si vlasy dozadu a poslouchal další slova, která Ciara pronesla.

„Není na mně, abych se do toho pletla, Alfo. Mám zasáhnout, s vaším svolením?“

„Zabraň rvačce, ale nekomentuj nic z toho, o čem se hádají. Hned tam budeme.“

Řekl a zavěsil.

Miles si za ním odfrkl.

„Nech mě hádat, Kayla má zase jeden ze svých záchvatů.“

„Jo. Jedeme rychle domů. Tohle je naše šance zeptat se jí i na Alexii.“

Zamířili domů, a když dorazili, našli obývák v rozvratu. Ciara tam byla a snažila se krýt Jennu, zatímco Kayla stála naproti nim, vlasy jí vlály nezvykle rozcuchaným způsobem a modré oči měla vytřeštěné vztekem.

„Co se to tu kurva děje?“

Zeptal se Michael hlasem hlubokým nesouhlasem.

Miles se znovu rozhlédl po obýváku a zvedl obočí.

„Neříkejte mi kurva, že jste po sobě házely věci. Ciaro, pod tvým dohledem?“

Ciara odpověděla:

„Alfo, dělala jsem, co jsem mohla. Kayla se snažila vyvolat rvačku, a když jsem jí v tom zabránila, uchýlila se k házení věcí po Jenně.“

„Cože?“

Vyštěkl Miles.

„Ne! Proč všechno kurva překrucujete, co? Ty děvko, ty se zastáváš Jenny? Snažíš se to všechno hodit na mě?“

Ječela Kayla.

Jenna zvolala:

„To je přesně tvůj problém, Kaylo. Nikdo se na tebe nesnaží nic hodit, protože jsi to všechno opravdu udělala ty! Svrběly tě ruce, abys mě zmlátila, že jo? Proč si hraješ na svatou, protože jsou tu Alfy?“

Kayla zalapala po dechu a podívala se na své přátele.

„Zlato, má to svůj důvod. To byla Jenna, snažila se mi zabránit vstoupit do domu!“

„Co? Proč bys to dělala, Jenno?“

Zeptal se Michael.

Jenna protočila oči.

„Prosím tě. Dělá scény kvůli ničemu. Trvalo mi trochu déle otevřít dveře, protože jsem byla v koupelně a Ciara nebyla v domě, a když konečně vešla, napadla mě a obvinila mě, že žárlím, protože mi ukradla vaši pozornost!“