Pohled Sofie

Dav hlasitě jásal, když nás s Lucou vyzvali na parket k našemu prvnímu manželskému tanci. Vzal mě za ruku a vedl mě do středu tanečního parketu. Závoj a čelenku mi odebral návrhář v okamžiku, kdy jsme dorazili do přijímacího sálu, takže má ramena a horní část zad zůstala zcela odhalená. Luca mi položil ruku na rameno, levou rukou mě objal kolem pasu, svou pravou dlaní sevřel mou levou a začal mě vést v pomalém tanci.

Hlavou jsem mu sahala sotva k jeho ostře řezané čelisti, přestože jsem měla vysoké podpatky. Naše oči se dnes počtvrté setkaly, když jsme se pohybovali ze strany na stranu. Přejel mi rukou po pase, jen tak lehce, a já ze sebe vyrazila rozechvělý dech a okamžitě sklonila hlavu. Cítila jsem, jak mi po páteři přejelo další zachvění, když si mě přitáhl blíž k sobě a naše šaty se o sebe otřely.

„Podívej se na mě,“ zavrčel tiše a jeho vibrující hluboký hlas mi vyvolal husí kůži na holých pažích. Téměř okamžitě jsem vzhlédla a znovu s ním navázala oční kontakt. Jeho šedé oči se vpíjely do mých modrých, držely můj pohled v zajetí a nedávaly mi jinou možnost, než se v jeho hlubokých očích utopit.

„Jsi tak krásná,“ zamumlal a já několikrát zamrkala, než jsem naprázdno polkla. Chtěla jsem studem sklonit hlavu, ale nemohla jsem najít sílu přerušit oční kontakt, přestože mi tváře hořely rozpaky.

„Em, děkuji,“ zašeptala jsem, než jsem sklonila hlavu a zhluboka vydechla. Byla jsem nesmírně ráda, že mě nepožádal, abych hlavu znovu zvedla. Jeho hlas byl tichý, přesto tak pevný, a já se nemohla přimět ho ignorovat.

Během dospívání jsem ho párkrát zahlédla, ale žádný z těch letmých pohledů mě nepřipravil na muže, kterého jsem potkala dnes. Modlila jsem se a přála si, aby byl zblízka ošklivý, aby mu páchlo z úst a měl tělesný zápach, abych měla více důvodů ho nenávidět. Rozhodně jsem nečekala, že bude mít oči tak hluboké, že budu mít pocit, jako bych se do nich nořila pokaždé, když se naše pohledy střetnou.

Nemohla jsem popřít fakt, že vypadal extrémně dobře – tmavé kadeře mu rámovaly tvář a krk, měl pěkně klenutý nos a lehce zastřižené, upravené vousy, které sexy objímaly jeho vyrýsovanou čelist, díky čemuž vypadal mnohem mladší, než jsem čekala.

Nemohla jsem uvěřit, že jsem provdaná za mafiánského bosse. Tolik lidí nás sledovalo při tanci a neuniklo mi, jak se na něj některé dívky z družičkovského průvodu dívaly s touhou v očích.

Banda bezradných holek.

Klidně by si ho mohly vzít, beztak to nebylo tak, že bych se za něj chtěla provdat.

Rozhodně jsem se netěšila ani na dnešní noc.

******

Otřela jsem si obličej a tělo nadýchanými ručníky v koupelně, než jsem vklouzla do sady spodního prádla, kterou jsem měla mít na sobě o svatební noci. Teta Gianna mi před dvěma dny řekla, že se mám manželovi o svatební noci představit právě takhle. Připadala jsem si jako obětní zvíře, které se myje a připravuje na oběť. Srdce mi bušilo a tep se hnal rychleji než tlukot srdce, když jsem si přes průsvitný materiál prádla přetáhla župan a vyšla z koupelny. Zastavila jsem se u dveří, vydechla a v duchu se povzbudila, než jsem dveře otevřela.

Luca seděl na posteli a já se zastavila před zavřenými dveřmi koupelny, když na něm spočinuly mé oči. Seděl na okraji postele a s někým tiše hovořil po telefonu; měl na sobě jen černé kalhoty. Několikrát jsem zamrkala, když můj pohled padl na jeho nahou, svalnatou hruď, a téměř okamžitě jsem uhnula očima. Ve srovnání se mnou vypadal tak obrovský a vysoký; věděla jsem, že by pro něj nebylo těžké mě zneškodnit, kdyby chtěl.

Zvedl oči a podíval se na mě. Sledovala jsem, jak mu koutek úst lehce cukl, než ukončil hovor a položil telefon na noční stolek. Pohlédla jsem na stolek a ucítila, jak mi srdce v hrudi poskočilo záchvěvem strachu, když jsem si všimla dvou zbraní umístěných vedle jeho telefonu.

Během dospívání jsem viděla spoustu zbraní, u otce a jeho mužů, při některých příležitostech jsem je viděla i v jeho kanceláři. Ale nikdy jsem nebyla tak blízko jedné z nich a už jen ta myšlenka mě znovu znervózňovala.

Co když se mu mé tělo nebude líbit a ze zklamání mě zastřelí?

Co když...

„Pojď sem,“ řekl a přerušil tak mé zmatené myšlenky. Zhluboka jsem se nadechla a bez otálení překonala vzdálenost mezi námi, abych ho nenaštvala. Objal svou velkou dlaní mé zápěstí a stáhl mě na postel ve chvíli, kdy jsem došla k jeho boku. Seděla jsem vedle něj s vytřeštěnýma očima a srdcem až v krku, zatímco jsme si hleděli do očí.

Slyšela jsem vlastní tlukot srdce v uších a krev se ve mně vařila nervozitou. Přerušila jsem oční kontakt a zírala dolů na svá stehna zakrytá županem, přemýšlejíc, jak to dnes v noci hodlá provést.

Zvedne mě a hodí na postel, než se do toho pustí? Strhá ze mě župan a prádlo, když budu váhat s jejich svlékáním? Políbí mě znovu tak, jako dnes na svatbě? Tím způsobem, jakým se tak lehce otřel rty o ty mé...

Ten polibek zanechal chvějivý, matoucí pocit a já nevěděla, jestli ho chci zažít znovu, nebo ne.

Uchopil mě za bradu a zvedl mi obličej, čímž uzamkl naše pohledy. Dnes jsme si hleděli do očí tolikrát, že jsem kvůli množství věcí v mé hlavě ztratila přehled, a pokaždé, když se na mě těma šedýma očima zadíval, měla jsem pocit, jako by mi hleděl přímo do duše a snažil se mě zhypnotizovat.

Sklonil se a já okamžitě pevně zavřela oči, srdce mi bušilo o hrudní koš. Cítila jsem, jak se měkké rty jen neznatelně a pomalu otřely o koutek mých úst, než přejely po mé tváři.

„Ukaž mi ty modré oči, Sofie.“ Jeho rty se pohybovaly po mé tváři, když ta slova šeptal, a mé oči se pomalu otevřely. Nevědomky jsem se pokusila sklonit hlavu, ale jeho náhlé sevření mé čelisti mi v tom zabránilo. Byla jsem zahalená v županu, ale to nezabránilo zimomriavkám, aby mi sjely po páteři, když jeho oči přejely po mých rysech, než se vrátily, aby se spojily s těmi mými.

„Vypadáš mnohem krásněji bez make-upu,“ zamumlal mi na tvář a já pomalu vydechla, jak mi jeho hlas duněl u tváře.

Ach.

Nevěděla jsem, co na to říct, tak jsem zůstala zticha a snažila se nezavírat oči, zatímco jeho rty lehce kopírovaly mou čelist.

„Vypadáš tak nevinně,“ zamumlal, když jeho rty vykreslily čáru dolů po mém krku; s každým slovem, které opustilo jeho ústa, narážel jeho teplý dech na mou kůži a já lehce vyjekla a oči se mi nevědomky třepotaly.

„Em...“ začala jsem, ale odmlčela se, když vtiskl měkký polibek na místo pod mým uchem. Vypustila jsem další tichý výdech, když mi po páteři pomalu sklouzlo další matoucí zachvění.

„Ale nejsi, že ne?“ Kousl mě lehce do místa pod uchem, když ta slova opustila jeho rty, a z mých úst vyklouzl nesrozumitelný zvuk, což způsobilo, že mi v hlavě začaly létat jiskry.

Co se to dělo?