Gale se probudila ze snu.

Rozespale se na něj podívala a zeptala se: „Co… co se děje...“

Nic neudělala.

Rušila ho snad mluvením ze spaní? Byla náměsíčná?

Shawnův výraz byl čím dál ošklivější. Gale zakňučela a řekla: „Říkala jsem, že bych tu neměla spát. Promiň, odejdu.“

Rychle se sehnula, sebrala polštář a přikrývku a kráčela ven.

Netušila však, že má vlasy trochu rozcuchané, protože se právě probudila, a vypadala dosti přitažlivě.

Shawn ji vtáhl do náruče dřív, než stihla udělat víc než dva kroky. „Snažíš se mě svést tím koketním vzhledem? Dám ti, co chceš!“

„Já... ehm...“

Shawn se naklonil a hluboce ji políbil.

Gale byla vyděšená a nevědomky pootevřela ústa.

Posmíval se. „Ach, takže chceš víc?“

Gale přišla k sobě a rychle sevřela rty.

Stiskl jí bradu tak silně, až bolestí zalapala po dechu a rty se jí otevřely, jako by ho zvala.

Jak mohla líbat Shawna…

Jsou nepřátelé!

„I kdybys přede mnou stála nahá, nebudu tě chtít.“ Shawn ji kousl do rtu, až jí tekla krev.

„Gale, jsi jen moje hračka. Špinavá!“

Krev jí skanula z koutku úst a dopadla na hřbet jeho ruky.

Gale netušila, proč tak vyváděl. Mohla jen stát se skloněnou hlavou, bez práva na odpor.

Shawn se na ni hluboce podíval a byl rozrušený. „Zmiz.“

Než stihla ujít víc než dva kroky ze dveří, slyšela Shawna říct: „Ne tak daleko!“

Gale spala přede dveřmi ložnice.

Neodvažovala se usnout, protože se bála, že Shawna znovu vyprovokuje, takže zůstala v polospánku až do svítání.

Kolem osmé hodiny uslyšela Gale kroky u dveří, okamžitě vstala a postavila se do pozoru.

Dveře se otevřely a Shawn na ni vrhl pohled.

„Dobré ráno, Woode... pane Woode,“ pozdravila spěšně.

Shawna velmi rozladilo, když viděl, jak svěže vypadá, jako by se dobře vyspala.

On v noci oka nezamhouřil!

Řekl chladně: „Přízemní člověk si zaslouží přízemní život. Zasloužíš si jen spát u dveří.“

Gale se opatrně zeptala: „Takže tady budu spát i v budoucnu?“

„Jistě!“

Dlouze si oddechla úlevou.

Spát venku je pohodlnější než spát s ním v posteli...!

Když Shawn viděl její uvolněný výraz, rozzuřil se ještě víc.

„Pojedeš se mnou do firmy. Nebudeš se doma poflakovat!“ rozkázal.

„Ano.“

Po snídani Shawn nasedl do Rolls-Royce a odjel.

Gale šla do Wood Group pěšky.

Bylo po desáté dopoledne, když dorazila do kanceláře. Ačkoli byli všichni zaneprázdněni, bylo tam podivné ticho.

Gale se tiše zeptala: „Fiono, můžu s něčím pomoct?“

Kdyby Shawn věděl, že zahálí, určitě by vybuchl vzteky, takže by měla sama převzít iniciativu a najít si nějakou práci.

V celé firmě znala její identitu pouze Fiona.

„Ehm... Zatím nevydal žádné rozkazy,“ řekla Fiona a pohlédla ke kanceláři.

„Prezident Wood vypadá, jako by dnes snědli střelný prach, a už seřval tři ředitele. Myslím, že se dobře nevyspal. Proč nekoupíš šálek černé kávy a nezaneseš ho dovnitř?“

„Dobře.“

Když šla Gale pro kávu, míjela lékárnu.

Lékárník balil nějaké pilulky a ven se linula slabá vůně léků.

Gale se postavila před pult: „Dobrý den, prosila bych nějaké léky.“

„Moment.“

O deset minut později se Gale vrátila do kanceláře prezidenta.

Zaklepala na dveře a ozval se Shawnův podrážděný hlas: „Dále!“

V kanceláři byli také dva firemní manažeři se svěšenými hlavami poté, co dostali vynadáno.

Na zemi ležely rozbité hrnky.

Gale si dřepla a mlčky sbírala střepy porcelánu.

„S tímhle podělaným marketingovým plánem jste přišli po třech měsících?“ Shawn hodil dokumenty na zem. „Dám vám ještě pět dní. Pokud to nedokončíte, dobrovolně podáte výpověď!“

„Ano... pane prezidente.“

Shawn se opřel do křesla a položil si hlavu na paži.

Čím víc o tom přemýšlel, tím byl rozrušenější. Zvedl ruku a smetl všechno ze stolu.

Gale právě posbírala střepy, když jí najednou na ruku spadla těžká složka a pořezala ji.

„Au...“

Když Shawn uslyšel ten hlas, zarazil se a pak si vzpomněl, že Gale zrovna vešla.

Postavil se, jen aby ji viděl dřepět na zemi.

Gale schovala zraněnou ruku za záda a řekla: „Jsem tu, abych vám přinesla kávu.“

Shawn se hluboce zamračil.

Gale vytáhla z kapsy další balíček a řekla: „A... tohle.“

„Co je to?“ Zvedl to, podíval se na to a s odporem řekl: „Je to ošklivé.“

Gale řekla: „Je to vonný sáček, který jsem vyrobila. Obsahuje pár bylinek na podporu spánku a uklidnění nervů. Měl byste se dobře vyspat, když si to dáte pod polštář.“

Shawn to hodil přímo do koše. „Zbytečné.“

Podle jeho názoru se mu Gale vysmívala za jeho včerejší nespavost.

Dostávala se mu pod kůži. To nebylo dobré znamení!

Gale si povzdechla. Její otec ji naučil, jak ten sáček vyrobit, a fungovalo to opravdu dobře.

Doufala, že se Shawn dobře vyspí, aby se zlepšila i jeho nálada a všichni se nemuseli bát.

Sebrala odvahu a zkusila to znovu: „Můžete to zkusit na spaní...“

„Vypadni!“

Její laskavost byla ignorována.

Když Gale odešla, Shawn se podíval na pár kapek jasně červené krve na koberci.

Zranila se.

Jeho oči se znovu přesunuly k sáčku v odpadkovém koši.

Po pár vteřinách se Shawn otočil a někam zatelefonoval. „Zjistili jste, kdo byla ta žena z té noci?“

„Ne...“

Rozkázal důrazně: „Pospěšte si! Najděte ji za každou cenu!“

„Ano, pane Woode. Máme několik podezřelých a budeme pokračovat ve vyšetřování!“

Shawn zavěsil telefon.

Musel tu ženu najít co nejdříve. Jinak se dříve nebo později něco stane, pokud si nechá Gale Warmovou po boku!

Je to mrcha a v tom, jak svést muže, je nejlepší!

Gale si držela dlaň, poodešla do kouta, kde nikdo nebyl, a pak ji pomalu rozevřela.

Rána se zatáhla a už nekrvácela, ale potřebovala vyčistit a ošetřit léky; jinak by se zanítila.

Jenže... neměla peníze na léky.

Jediné peníze, které jí zbyly, utratila za vonný sáček, ale Shawn ho bez váhání vyhodil.

Musela najít způsob, jak si vydělat nějaké peníze.

Gale se rozhodla najít si poblíž brigádu, což bylo lepší než být zahalečem v rodině Woodových, což by Shawna jen dráždilo.

Kdyby ji Shawn potřeboval, mohla by se kdykoliv vrátit.

Jakmile se Gale rozhodla, neztrácela čas.

Shodou okolností restaurace naproti hledala myčku nádobí a mzda byla počítána hodinově.

Šla na recepci a zeptala se: „Promiňte, viděla jsem, že nabíráte...“

Než stačila domluvit, uslyšela za sebou dva hlasy.

„Není to ta uklízečka?!!“

„Ach, není to vážená paní Woodová!“