Výraz všech se v okamžiku změnil.

„Shawne, jsi prostě nezdárný!“ Dědeček Wood se třásl hněvem, když křičel: „Její otec zabil tvého otce a ty stále...“

Paula ho spěšně utěšovala: „Dědečku, uklidni se. Tvé tělo to nezvládne. Ach, přišla jsem za tebou, jakmile jsem se tu novinu dozvěděla, a musela jsem s tebou probrat, co s tím dělat!“

„Rozvod! Okamžitý rozvod!“

Paula pokrytecky řekla: „Shawne, opravdu nechci být na obtíž. Chci říct... je v pořádku, když nám tak velkou událost neoznámíš, ale jak si můžeš vzít dceru nepřítele?“

Jak by mohla Paula jen tak bez boje přijmout Shawnův trest v podobě tří let bez příspěvku na živobytí?

Nemohla najít nic, čím by Shawna srazila, a tak poslala vyšetřovatele, aby o Gale zjistili víc.

Nečekaně toto vyšetřování odhalilo Galeinu tajnou identitu!

Paula neváhala a řekla to starci, aby na Shawna zatlačil.

Chtěla ještě přilít olej do ohně, ale Shawn ji zmrazil ostrým pohledem. Neochotně zmlkla.

Shawn odpověděl: „Je to tak. Je to skutečně dcera doktora Warma, ale jak může být vina předchozí generace přenášena na tu další?“

Gale se na něj překvapeně podívala.

Tenhle člověk... uměl lhát až příliš dobře. Zjevně byl na ni ve skutečnosti naštvaný!

Dědeček Wood těžce klepl holí a zařval: „Myslím, že jsi zmatený! Shawne, nezapomeň, že máš domluvené manželství, které sjednal tvůj otec!“

„Vezmu si jen toho, koho si chci vzít.“

„Ty...“

Dědeček Wood se chytil za srdce a snažil se popadnout dech.

Gale stála od začátku do konce vedle Shawna.

Věděla, že musí splynout s pozadím. Nebyla na řadě, aby mluvila, pokud... jí Shawn nedá pokyn.

Upřímně řečeno, nechápala, proč si ji Shawn chtěl vzít.

Gale si to myslela v duchu a bezděčně zamumlala: „Proč si nevezmeš Jenny?“

Jakmile ta slova vyšla ven, litovala toho.

Není to koledování si o smrt!

„Jsi hluchá? Právě jsem řekl, že si beru někoho, koho mám rád.“

„Ach, ty... mě máš rád?“

Copak to může chápat?

Po dvou letech mučení k ní něco cítí?

Shawn chladně našpulil rty a řekl: „Gale, příliš si fandíš!“

„Bojím se, že se do mě zamiluješ.“ Gale sklopila hlavu a kroutila prsty. „Je nevyhnutelné, že dva lidé, kteří jsou spolu dlouho, budou...“

Shawn zvedl bradu a řekl: „Pch. Myslíš, že se tě dotknu? Sni dál!“

I kdyby byly všechny ženy na světě mrtvé, i kdyby stála před ním nahá, ani by se na ni nepodíval podruhé!

Galeina hlava klesla.

Zdálo se, že se příliš stydí, ale ve skutečnosti... jí v očích probliskla lstivost.

Gale to řekla schválně, aby se Shawn v budoucnu nechtěl dotknout ani vlásku na její hlavě!

Tak bude v bezpečí.

Když se měla postavit Shawnovi čelem, neměla jinou možnost než ho přelstít.

Shawn řekl tichým a mocným hlasem: „Dědečku, není třeba, aby ses tím trápil. Prostě si užívej důchod. Já dovedu rodinu Woodových na vrchol.“

„Chceš říct, že se s ní nerozvedeš?“

„Rozvod záleží jen na mně!“

„Ty potvoro!“ Když Dědeček Wood viděl Shawnův rozhodný postoj, jeho hněv se přesunul na Gale. „Zabila jsi mého syna a teď jsi svedla mého vnuka... Naše rodina Woodových ti v minulém životě musela něco dlužit!“

Paula záměrně rozdmýchávala plameny: „Dědečku, jestli chceš něco říct, prostě to řekni, nepoužívej násilí...“

„Musím tu lišku zabít!“

Dědeček Wood držel hůl a máchl s ní směrem ke Gale.

Kdyby ji zasáhl, určitě by byla několik dní pohmožděná.

Hůl dopadla na Gale. Gale v mžiku zamrkala!

Najednou vykřikla a schovala se za Shawna. „Ááá! Drahoušku, zachraň mě!“

Shawn oněměl.

Ona umí hrát!

„Drahoušku, já se tak bojím.“ Přitiskla se k jeho zádům a řekla žalostně: „Byl bys smutný, kdybych se zranila, že?“

Dědeček Wood máchal holí znovu a znovu. „Podívej, tady to je! Takhle tě svedla!“

Gale stále držela Shawna před sebou a stařec se několikrát pokusil, ale nemohl ji zasáhnout.

Nakonec prostě praštil Shawna holí po zádech. „Všechno, co děláš, je, že letíš na krásné holky! Jak k ničemu!“

Shawn byl zasažen... To Gale nečekala.

Tvář jí zbledla, jako by prohrála.

Skončila!

Shawn jí věnoval chladný pohled. „Díky moc, Gale!“

„Já...“

Telefon najednou zazvonil.

Shawn se hluboce podíval na identifikaci volajícího a odpověděl: „Co se děje?“

„Pane Woode, našel jsem tu ženu, která se té noci vloupala do vašeho pokoje!“

„Kde?“

„Psychiatrická léčebna Sea City!“

Jak by to mohlo být... To je místo, kde Gale pobývala poslední dva roky?

Shawn držel telefon a podíval se bokem na Gale.

Jeho oči byly příliš ostré a divoké a Gale sklonila hlavu, aby se vyhnula jeho pálícímu pohledu.

Shawn se otočil a vyšel ven, přičemž nezapomněl popadnout Gale za zápěstí. „Jdeme!“

Zezadu se ozval praskavý zvuk smíšený s kletbami Dědečka Wooda.

Shawn skočil do auta, a když si Gale chtěla sednout dovnitř, dupl na plyn a odjel.

No... nezasloužila si jet v jeho autě a musela jít pěšky. Její vlastní nohy byly vždy nejspolehlivějším dopravním prostředkem.

Domov rodiny Woodových byl blízko předměstí s velmi malým provozem. Bylo pozdě v noci a Gale byla trochu vyvedená z míry.

Brzy však objevila ‚obchodní příležitost‘.

Recyklace odpadu.

Byla to oblast luxusních vil. Popelnice byly plné prázdných lahví od minerálek a kartonových krabic. Dostala nápad je posbírat a odnést do sběrny. Alespoň se dají prodat za desítky dolarů!

Gale si vyhrnula rukávy a pustila se do práce.

Sbírala odpadky celou cestu domů. Když měla dorazit do Temperley Hall, našla poblíž sběrnu surovin a prodala je za nějaké peníze.

Šla domů šťastná a zjistila, že se Shawn nevrátil.

Zvláštní... kde byl?

...

Dunivý zvuk sportovního vozu prořízl noční oblohu a nakonec zastavil v psychiatrické léčebně.

„Shawne!“

Shawn vystoupil svýma dlouhýma nohama a zařval: „Kde je?“

„V ředitelně.“

Rozkopl dveře a podíval se dovnitř planoucíma očima.

Na zemi klečel tlustý muž v padesáti letech, nos a tvář měl pohmožděné od bití.

Ředitel stál v úžasu. Vedle ředitele stála mladá žena s jasným make-upem, vypadající jako laciná, vyzývavá internetová celebrita.

Shawn řekl lehce: „...To je ona? Jste si jistí?“

Ta žena té noci byla měkká a roztomilá a byla velmi krásná bez make-upu, jemná a jasně panna.

Žena před ním se lišila od toho, co si představoval.

Mohlo by to být špatně?

Zdálo se, že... Galein temperament té ženě odpovídal víc.

Podřízený odpověděl: „Ano, pane Woode. Je to ředitelova dcera, Susan Fanning.“