„Co myslíš tím ne?!“ vyštěkla jsem.

„Koktal jsem snad?“ zpražil mě pohledem. Kdybych nebyla tak vzteklá, sakra rychle bych se uklidnila a omluvila se za to, že si pouštím pusu na špacír, ale na jasné uvažování už bylo pozdě.

Ani se nad tím nezamyslel, ani se to nepokusil zvážit. Prostě řekl ne.

Oplatila jsem mu ten pohled. „Nemůžeš mě tu držet zavřenou!“

Naklonil hlavu na stranu, jako by říkal: je