Zastavím se na prahu, zadek mě při pohledu na něj štípe.

„Dobré ráno.“

Když zaslechnu jeho hlas, naskočí mi husí kůže a mé pozadí začne pulzovat. „D-dobré ráno,“ vykoktala jsem a oči mi střelily stranou.

„Pojď, dej si se mnou snídani,“ zve mě můj manžel. Jeho hlas je měkký, ale byl to ten samý hlas, kterým včera v noci zavelel ‚pojď sem‘, a to pro mě nedopadlo moc dobře.

„Ehm – jen zkontroluju dět