Mia Turnerová stála jako přimrazená u vchodu do obývacího pokoje a prsty svírala popruh své pracovní tašky. Její sestra Lily ji vyrušila, zrovna když se chystala, a trvala na tom, že matka s ní musí probrat něco důležitého.

„Mio, sedni si,“ poručila jí matka, Mary Turnerová, která se rozvalovala na ošoupané pohovce jako královna udělující audienci. Její zářivě červená rtěnka neladila s vybledlou tvářenkou na jejím obličeji a pěstěné nehty jí poklepávaly o sklenici vína.

„Nemůže to počkat? Musím do práce,“ odpověděla Mia a hlas se jí stáhl. „Nemůžu si dovolit přijít zase pozdě.“

Matka zvedla obočí. „Do práce? Myslíš tím hraní si na služku těm bohatým snobům v Casa Lounge? Prosím tě.“

Mia se kousla do jazyka. Věděla, že na tu návnadu nesmí skočit. Tu práci potřebovala. Casa Lounge nebyla jen výplata; bylo to její záchranné lano, první krok v jejím plánu ušetřit dost peněz na to, aby opustila Willowcrest a nechala stigma jména Turnerová za sebou.

Ethan, její starší bratr, seděl zhroucený v rohu a projížděl něco na telefonu. Jeho lhostejnost k chaosu v jejich rodině byla téměř obdivuhodná. Alespoň se držel stranou od toho nekonečného hašteření.

„O co jde, mami?“ zeptala se Mia, které docházela trpělivost.

Maryiny rty se zkroutily do úsměvu. „Máme dobré zprávy.“

Mia skepticky zamrkala. „Dobré zprávy?“

„Ano!“ skočila jí do řeči Lily, ta nejstarší, a prakticky zářila vzrušením. „Dostala jsem zlatou pozvánku na Večírek jednorožců ve Willowcrestu!“

Mia znovu zamrkala, tentokrát pomaleji, a snažila se zpracovat, jak tohle má být dobrá zpráva. Večírek jednorožců – ta nejexkluzivnější, nejpřehnanější akce pro bohaté a mocné – byl od jejího světa vzdálený stejně jako měsíc.

„A to je dobrá zpráva… jak?“ zeptala se Mia, upřímně zmatená.

„Účast bude fajn,“ zamumlal Ethan, aniž by vzhlédl od telefonu.

„Fajn?!“ Lilyin hlas vyletěl o oktávu výš. „Máš vůbec tušení, co to znamená? Budou tam ti nejbohatší svobodní mládenci na světě! To je ono!“

„A jak se tvoje jméno ocitlo na seznamu?“ zeptala se Mia tónem ostřejším, než zamýšlela.

„Konexe,“ řekla Mary samolibě a zakroužila vínem.

Mia nechtěla šťourat hlouběji do toho, jaký druh „konexí“ měla její matka na mysli. Věděla, že odpověď by nebyla příjemná.

„Dobře, takže Lily jde na nějaký nóbl večírek. Co to má společného se mnou?“ zeptala se Mia a zkontrolovala čas na telefonu. Opravdu si nemohla dovolit přijít pozdě.

Mary se předklonila a její hlas klesl do spikleneckého tónu. „To je naše šance, Mio. Lily jen potřebuje padnout do oka tomu pravému muži. Miliardáři. Někomu, kdo může změnit život nám všem.“

Mia potlačila nutkání obrátit oči v sloup. Samozřejmě, bylo to další z matčiných schémat. Všechno v životě Mary Turnerové se točilo kolem lovení bohatých mužů a její dcery nebyly výjimkou.

„Jsem za Lily ráda,“ řekla Mia stroze a zvedla se k odchodu. „Gratuluju a hodně štěstí na večírku. Musím jít.“

„Sedni si, Mio,“ vyštěkla Mary a její tón se zostřil.

„Nemůžu přijít pozdě–“

„Sedni!“

Mia neochotně klesla zpátky na gauč a pohlédla na hodiny na zdi. Už takhle to měla jen tak tak.

„Poslouchejte, všichni víte, jak moc trpíme a o co všechno jsme přišli poté, co mě ten starej bastard poslal do vězení. Tohle je jedinečná příležitost, která navždy změní naše životy.“

„Jak se to týká mě? Nebo pozvali celou rodinu?“

„To by sis přála…“ odfrkla si Lily. „Nikdo tě nepozve na takový večírek s tímhle ksichtem.“

Ethan se uchechtl a přitáhl na sebe pozornost.

„Lily, přestaň předstírat, jako by Mia nebyla z téhle rodiny nejhezčí,“ řekl Ethan s očima stále upřenýma na telefon.

„Fuj, neříkej to takhle, jsi můj bratr,“ usmála se Mia, která se vždycky snažila bratrovi dostat pod kůži.

„Zmínil jsem, že je taky nejhloupější?“

„Snažím se.“

„Dost, vy dva,“ napomenula je Mary.

„Vážně musím do práce, mami, ať už je to cokoliv, zjevně se mě to netýká.“

„Vždycky o tom mluvíš tak hrdě, jako by to byla skutečná práce,“ řekla Anna, prostřední sestra, s úšklebkem.

„Alespoň něco dělám!“ odsekla Mia.

Než se hádka mohla vyostřit, Maryin telefon zavibroval. Zkontrolovala displej a po tváři se jí rozlil lišácký úsměv. „Stejný čas, stejné místo, Barry? Budu tam,“ řekla do telefonu hlasem, ze kterého odkapávala svůdnost.

Mia cítila, jak ji zalévá vlna znechucení. Nemusela hádat, o čem ten hovor byl. Byl to matčin obvyklý byznys – bavení nějakého pracháče výměnou za hotovost, dárky nebo laskavosti.

Když Mary zavěsila, obrátila svou pozornost zpět k Mie. „Jde o to, že všichni musíme přispět, abychom tvé sestře pořídili všechno, co na ten večírek potřebuje. Včetně tebe.“

„To je směšné, mami! Se mnou nepočítej,“ řekla Mia ocelovým hlasem.

Maryiny oči se zúžily. „Nebuď sobecká, Mio. Je to pro rodinu.“

„Nemám peníze.“

„Ale máš,“ vpadla do toho rychle Anna. „Šetříš si spoustu peněz na vysokou.“

„Jak jsi řekla, na vysokou.“

„Tohle je víc než vysoká a já ti tisíckrát říkala, že jsi Turnerová, ty nemáš na vysoké co pohledávat,“ řekla Mary a kontrolovala si telefon.

„A já jsem milionkrát řekla, že nejsem jako ty! Nechci být jako ty, nechci vysedávat a čekat, až přijde nějaký boháč a změní mi život.“

„Takže si teď myslíš, že jsi lepší než my?“

„Panebože! Odcházím. Lily, jsem si jistá, že se o sebe dokážeš postarat sama, a jestli toho svého miliardářského přítele nebo manžela získáš, pamatuj, že mi z jeho peněz nedáš ani floka.“

Mia popadla tašku a zamířila ke dveřím.

Vysoká škola v jiné zemi je její úniková cesta, nikdo jí to nepřekazí.

Není nic, co by chtěla víc, než opustit tohle město a vymazat to prokleté jméno, které nosí, ze své existence.

„Ach, jsi Turnerová, tak nic.“

„Jsi Turnerová, nemáš do toho co mluvit.“

„Holka, jsi Turnerová.“

„Jsi Turnerová, drž hubu a roztáhni nohy.“

„Zase jedna Turnerová, co si hraje na skromnou.“