Alaria:

Kráčela jsem směrem k ložnici a neobtěžovala se na Enza podívat.

Věděl, že jsem naštvaná, sakra, byla jsem zuřivá, a čím víc o tom mluvil, tím víc jsem se vztekala. Nijak mi to neusnadňoval tím, že očekával, že to budu brát jako normální věc. Ale ne, jak mohl můj manžel vidět, že muž, kterého ON zabil, bude v blízkosti našich dětí neškodný? Samozřejmě, že nebude nebezpečný. Ten hajzl ho ne