Pohled Emily

Jeho slova mě ohromila a srdce mi poskočilo.

Měl na mysli někoho, koho chtěl jako svou družku?

Rozhodně to znělo, jako by se mu někdo líbil.

Srdce se mi rozbušilo.

Vím, že bych se takhle neměla cítit, Bryson by koneckonců byl zřejmě přitahován k dívkám...

Velká část mého já chtěla, aby byl přitahován ke mně, ale to bylo jen zbožné přání.

Bryson byl zcela mimo mou ligu, vzhledem i postavením.

Je vlastně k smíchu, že jsem byla tak hluboce zamilovaná do alfa samce, který by nikdy nebyl osudovým druhem omegy, jako jsem já.

Bryson si povzdechl a prohrábl si rukou vlasy. „Čím víc se blíží moje narozeniny, tím jsem nervóznější. Děsím se toho, s kým skončím, s vědomím, že ta, kterou opravdu chci, by nemusela–“

Zasténal a zavrtěl hlavou. Jeho oči se zvedly k mým a spojily se. Působilo to, jako by kolem nás sršela elektřina, když mě držel v intenzivním pohledu.

„Za pár měsíců ti bude taky osmnáct, Em. Nebojíš se, s kým skončíš?“ zeptal se a hluboce se na mě zadíval.

Odtrhla jsem od něj oči.

Přemýšlela jsem o tom, koho mi asi Měsíční bohyně vybrala, a má mysl se vždycky stočila k tomu, že to bude možná nějaký omega nebo vlk s nízkým postavením.

Omegy se nikdy nestávaly družkami žádných výše postavených vlků, není to tak, že by mi teď jednoho magicky přisoudili.

„Vlastně jsem o tom hodně přemýšlela. A ano, děsím se toho dne,“ přiznala jsem.

Děsím se, že už nebudeme mít stejné pouto, jaké máme teď.

Tvým hlavním zájmem bude tvá Luna a já budu trčet s někým, do koho se budu muset nutit zamilovat, i když mé srdce patří tobě.

Ale místo abych řekla pravdu, věnovala jsem mu roztřesený úsměv. „Ale usoudila jsem, že mi Měsíční bohyně nepřisoudí vlka s vyšším postavením, takže se asi nemám čeho bát. Víš, jak jste vy vysoce postavení vlci nároční na údržbu,“ zavtipkovala jsem ve snaze uvolnit napětí.

Ale způsobilo to pravý opak, protože Brysonovo obočí se stáhlo do zamračení a on zavrčel: „Jasně.“

Zíral na mě s emocí, kterou rychle zamaskoval, a pak si odkašlal. „Hádám, že prostě budeme muset počkat a uvidíme, s kým skončíme, co?“

Ponure jsem přikývla.

Nechtěla jsem skončit s nikým jiným než s Brysonem. Byla jsem do něj zamilovaná a bála jsem se, že i s druhem, který nebude on, se přes něj nikdy nedokážu přenést.

_

„Radši by sis dneska měl dát na čas,“ varovala jsem ho, když jsem se poutala.

Bryson mi věnoval úšklebek a mrkl. „Nic neslibuju.“

Rychle jsem se chytila dveří, když se rozjel.

„Brysone Taylore!“ zakřičela jsem vztekle.

Zařval smíchy a pak zpomalil. Otočila jsem se, abych ho zpražila pohledem.

„Přísahám, že se mě jen snažíš naštvat.“

Koutek úst se mu zvedl do úšklebku, když mi věnoval letmý pohled. „Jsi sexy, když se zlobíš, nemůžu si pomoct,“ zavtipkoval, ale v jeho tónu bylo něco těžšího, co způsobilo, že zněl trochu chraplavě.

Opět se zdálo, že jeho slova mě vždycky donutí na chvíli přestat dýchat. Ale pak si vždycky vzpomenu, že Bryson byl odjakživa šprýmař a miloval mě škádlit. Ta slova neměla žádný skutečný význam. Byla to jen slova.

I když jsem si přála, aby znamenala mnohem víc.

S divokou červení ve tváři, kterou se mi nepodařilo skrýt, jsem od něj odtrhla oči a soustředila se na silnici, zatímco jsem zamumlala: „Sklapni.“

Uchechtl se a ten zvuk mi do žaludku vehnal teplý příval motýlků.

Když jsme dorazili ke mně domů, Bryson řekl, že raději jídlo ohřeje on, ze strachu, že bych 'zapálila' dům.

„Trhni si,“ řekla jsem a protočila oči.

Nechala jsem ho tam a šla nahoru, abych se osvěžila.

Když jsem se vrátila dolů, Bryson už seděl na pohovce a nohy měl vyložené na konferenčním stolku.

„Nemáš mít dneska schůzku s tátou ohledně obřadu alfy?“ zeptala jsem se, když jsem k němu přicházela.

Nejenže měl Bryson za pár dní dovršit osmnáct let, ale měl mu být také předán titul alfy. Bude nyní vůdcem smečky.

Něco, na co neúnavně trénoval.

Vzhlédl ke mně a mně neuniklo, jak jeho oči na pár vteřin sklouzly k mým prsům a nohám.

Zčervenala jsem a on si odkašlal, zatímco se natahoval pro ovladač. „Jako bych tě nechal doma samotnou, Em. Spojil jsem se s tátou v mysli, probereme to zítra.“

Škubla jsem sebou.

Raphael Taylor, alfa naší smečky, byl trochu přísnější. Zvlášť když šlo o záležitosti smečky.

„Byl naštvaný?“ sykla jsem, když jsem sebou plácla vedle něj.

Slabě jsem vydechla, když mi kolem ramen ovinul paži a přitáhl si mě blíž ke svému boku.

„Ne, ani ne. Pochopil to. Vážně to není nic velkého, Em. Povinnosti alfy můžou přijít na řadu potom, ty budeš vždycky na prvním místě.“

Polkla jsem knedlík v krku. Když říká taková slova, mám chuť ho prosit, aby mě alespoň jednou políbil, než už nikdy nebude můj.

Ale to nebyla možnost. Byli jsme nejlepší přátelé a on mě bral jen jako sestru.

„Jen nechci být důvodem, proč zanedbáváš své povinnosti, Bryce. Převezmeš smečku doslova za pár dní,“ zašeptala jsem a koukla na něj zpoza řas.

Slyšela jsem, jak prudce nabral dech, když se naše oči setkaly, a svraštila jsem obočí, když je rychle odtrhl.

„Mám dost času, Em. Tak si přestaň dělat takové starosti,“ zašeptal, přepnul filmy a vybral jeden, který jsem měla ráda, i když on tenhle žánr nemusel.

Usmála jsem se a položila si hlavu na jeho rameno.

-

Uběhlo několik hodin a venku už byla tma. Jediné světlo v domě vycházelo z televize.

Jedli jsme před pár hodinami a teď jsem byla vyčerpaná.

Zívla jsem, víčka se mi zavírala, dokud mě nezmohl spánek. Teprve když jsem cítila, jak mě někdo zvedá, oči se mi pomalu otevřely.

V mé zamlžené mysli a vidění jsem zachytila Brysonovy oči, jak na mě shlížejí. „Spi dál, Em, mám tě,“ zašeptal a mé oči uposlechly jeho příkaz.

Slyšela jsem jeho kroky, jak šel po schodech, a cítila jeho paže, jak mě ochranitelsky tisknou k jeho hrudi. Slyšela jsem pravidelný tlukot jeho srdce.

A brzy nato jsem ucítila měkkou přikrývku pod sebou, jak jsem se zabořila do matrace. Urovnal mě a přetáhl mi peřinu přes nohy až k pasu.

Ale když jsem si myslela, že je pryč, ucítila jsem jeho vznášející se přítomnost nad sebou a pak měkkost jeho rtů v koutku mých úst.

„Dobrou noc, zlato,“ zašeptal a jeho rty tam chvíli setrvaly.